pondělí 21. prosince 2015

Last minute vanilkové rohlíčky



Nechci slyšet, že už máte dvacet druhů super cukroví, protože já mám přesně dva - z toho tyhle vanilkové rohlíčky jsme s M. pekli včera odpoledne, než jsme vyrazili na nové Star Wars (pecka!), a navíc, já na počet druhů cukroví stejně nehraju :D Tím dalším druhem jsou perníčky, ale jelikož se většinou zdobí, i když u nás je to dost chráněná dílna, tak to není moc cukroví na poslední chvíli. Naprosto jinak je tomu u těchto skvělých a báječných rohlíčků, kterým na "rozležení" stačí klidně i ty zbývající tři dny do Vánoc, resp. vůbec je nepotřebujou, protože jsou krásně křehké hned ;) Recept mám od bývalé kolegyně z práce Katky B., které tímto patří velký dík, že zachránila naší rodinu, která je na vanilkových rohlíčcích závislá - jestli to máte stejně a ještě jste nestihli napéct, pusťte se do nich ještě dneska, nebudete litovat. Přimlouvám se, abyste si udělali vlastní vanilkový cukr, který už nikdy nebudete chtít vyměnit zpátky za ten kupovaný, vanilinový, který vanilku neviděl ani z jedoucího vlaku, protože není nic jednoduššího :)

Na 2 plechy:

300 g hladké mouky
100 g mletých (v robotu nasekaných) vlašských ořechů
200 g másla, studeného
70 g cukru moučka

vanilkový cukr na obalení

Postup:
 
Je to klasika, prostě smícháte všechny ingredience v těsto - nejjednodušší je to samozřejmě v robotu, pokud nemáte tak smíchejte všechny sypké suroviny, přidejte ořechy a máslo nakrájené na přibližně stejně velké (2 cm) kostičky. Máslo se zbytkem vždycky promněte mezi prsty, jako když děláte drobenku nebo křehké těsto, dokud se všechno díky teplu z vašich dlaní nespojí v kompaktní hmotu. Pokud používáte robota tak tuhle závěrečnou fázi musíte udělat taky, jinak bude těsto příliš sypké. Když těsto drží pohromadě, zabalte ho do potravinářské fólie nebo strčte do pytlíku a nechte aspoň hodinu nebo klidně i přes noc v lednici odležet.

Odbočka k domácímu vanilkovému cukru - máte dvě možnosti, obě snadné, jednu na trochu delší odležení. Buď můžete úplně jednoduše do vzduchotěsné dózy nasypat moučkový (nebo samozřejmě i klasický krupicový, ale na rohlíčky ho moc neužijete) cukr, do něj zapíchnout půlku vanilkové lusku na 500 g cukru a nechat aspoň týden, ale raději déle rozležet. Druhá možnost je, že do mixéru nasypete 4 lžíce moučkového cukru, půlku vanilkového lusku nakrájeného na centimetrové kousky a rozšmelcujete. Tenhle supervanilkový cukr následně smícháte se zbylým vanilkovým cukrem do 500 g a opět nasypete do vzduchotěsné dózy (Ikea jede). Pokud to uděláte takhle, stačí klidně jeden den a vanilku rozhodně ucítíte z rohlíčků víc, než za použití vanilinového zlého dvojčete ;)

Troubu předehřejte na 180°C a plech vyložte pečícím papírem. Do mělké misky nasypte vanilkový cukru. Odleželé těsto vyndejte z lednice a rukama propracujte, aby bylo vláčnější a šly z něj vyrobit rohlíčky. Zase to nepřežeňte, aby nebylo moc řídké, z toho taky rohlíček neuděláte ;) Teď už stačí jen z těsta dělat kuličky o průměru 2-3 cm (záleží jak velké chcete rohlíčky), které v dlaních vyválíte do válečku - rohlíčku - a zahnuté umisťujete na plech. Pečte 5 - 10 min podle velikosti rohlíčků a rozhodně hlídejte - jakmile začnou mírně hnědnout špičky, je čas vytahovat plech. Ještě horké rohlíčky obalujte ve vanilkovém cukru a hotové naskládejte kam je libo - na přímou konzumaci jsou ale přece jen ještě trochu moc horké :) Je ale doufám jasné, že všechny ulámané kousky se musí zkonzumovat co nejrychleji, aby nehyzdily Zbylým cukrem z obalování ještě rohlíčky posypu přes sítko, neb byla škoda ho vyhodit ;)

Takže co, zvládnete to ještě letos, nebo už máte dávno napečeno? :)

úterý 8. prosince 2015

Britský trifle




Doufám, že vás úvodní fotka navnadila, protože tenhle dezert je prostě boží - vyzkoušeno i na milé návštěvě ;) Tenhle trifle považuju za ideální vánoční sladkou tečku po večeři, teda trochu uzemňovací, ale můžete ho samozřejmě udělat kdykoli během roku - nicméně recept mám z Nigelliny vánoční kuchařky, takže pro mě je spojený s vánoční atmosférou, alespoň prozatím. Co to vlastně je? No, je to takový vrstvený puding s ovocem a šlehačkou, vrstvy jsou krásně vidět, pokud použijete skleněnou mísu:



a pokud custard (takový řidší vanilkový puding) necháte trochu víc zatuhnout než já, předtím než ho nalijete na vrstvu malin, nemusely by se vám jednotlivé vrstvy ani tolik promíchat ;) Skládá se z vrstvy piškotu promazaného ovocnou marmeládou, vrstvy kyselejšího ovoce (rozmraženého nebo čerstvého), vrstvy zmíněného vanilkového custardu a šlehačky. Není to teda nic pro ty, co zrovna hubnou do plavek, ale tak jsou Vánoce, že jo, to přežijete a do léta vyběháte :D Důležité je nechat trifle uležet v lednici, aby se všechny chutě pěkně propojily, jinak to není žádná věda a výsledný (chuťový i vizuální) efekt je prostě skvělý. Piškot jsem si pekla vlastní, protože to nedá žádnou extra práci a víte, co v něm je, ale v nouzi nejvyšší můžete sáhnout i po kupovaném (ale neříkejte mi to), který bývá drobivější, ale na výsledné chuti by neměl ubrat nějak strašně. Doufám, že jsem vás přesvědčila, že je to jednoduše must-do a pustíte se do něj ještě letos! ;) Množství které uvádím vystačí pro 8 lidí jako neodolatelný dezert:

Piškot:

100 g hladké mouky
3 vejce - žloutky a bílky zvlášť
75 g krupicového cukru
30 g másla, rozpuštěného a vychladlého
1/2 skleničky jahodové nebo malinové marmelády na promazání

na sestavení - 100 ml alkoholu dle výběru - sladké sherry, ovocný likér (Grand Marnier, višňovka, dezertní víno apod.), spíš sladšího - whisky a rum tentokrát nechte odpočívat

Custard:

500 ml smetany ke šlehání
4 žloutky
1 celé vejce
30 g cukru
1/2 vanilkového extraktu (nebo použijte domácí vanilkový cukr a můžete vynechat)

Ovoce:

350 g čerstvých nebo rozmražených malin (případně směs lesních plodů)
cukr podle chuti (3 - 6 lžic odhadem)

Na dokončení:

250 ml smetany ke šlehání
30 g nasekaných loupaných pistácií
volitelně kandované okvětní lístky, směs koření (použito "Všechno nejmilejší" od Sonnentoru), kandovaná citrusová kůra nakrájená nadrobno...

skleněná nebo jiná mísa o průměru cca 25 cm

Postup:

Budu předpokládat, že si dáte tu práci a piškot si nekoupíte, ale vyrobíte. V tom případě jím musíme začít ;) K tomu ovšem ještě jedna poznámka - buď můžete piškot péct v malé formě, pak ho prokrojit a namazat marmeládou, nebo ve velké formě, pak ho jen nakrájet, poslepovat marmeládou a použít. Je to úplně jedno a záleží, jakou formu zrovna máte po ruce. Postup popíšu pro malou formu a případně neprokrojujte ale rovnou mažte ;) 

Troubu předehřejeme na 170°C. Dno kulaté otvírací formy o průměru 20 cm vyložíme pečícím papírem a dáme stranou. Do větší mísy vyklepneme žloutky, přidáme polovinu krupicového cukru a utřeme/krátce prošleháme, dokud žloutky nezesvětlají a trošku nenabydou. Ve druhé míse smícháme bílky se zbylým cukrem a ušleháme na pevný sníh. Sníh a mouku teď budeme postupně zapracovávat ke žloutkům, takže nejdřív přidáme ke žloutkové směsi 3 lžíce sněhu a opatrně překládáním zapracujeme (dobře to jde stěrkou), abychom zachovali do nejvíc vzduchových bublinek. Přidáme třetinu prosáté mouky a zase překládáním zapracujeme, pak přidáme další část sněhu a pak zase část mouky, dokud nemáme všechno zapracované v nadýchané těsto. Nakonec opatrně vmícháme rozpuštěné máslo. Těsto přendáme do formy, uhladíme spíš ke krajům než doprostřed, aby se zbytečně nevydouvalo, a dáme péct. Pečeme cca 15 min, ale hlídejte troubu jako ostříž. Piškot bude na povrchu světlounce hnědý a špejle vyjde čistá. Upečený piškot vyndáme z trouby, okraj objedeme ostrým nožem, necháme 10 min chladnout ve formě a pak dochladnout na mřížce. Pokud se vám bude zdát, že voní hodně vaječně, nenechte se tím vůbec znepokojovat - v triflu to vůbec neucítíte.

Pokračujeme custardem, který musí taky chvíli vychladnout. Smetanu nalijte do rendlíku se silným dnem a dejte na střední žár zahřívat na plotnu. Nechceme jí vařit, ale dostat k bodu varu - začne z ní stoupat pára. Občas promíchejte, aby se nepřichytila. V mezičase v míse prošlehejte žloutky a celé vejce s cukrem. Když ze smetany začne stoupat pára, odstavte jí z plotny a po stěně mísy nalijte jednu naběračku horké smetany k vejcím a promíchejte. Tohle udělejte ještě dvakrát a zbytek smetany s klidným srdcem nalijte k vejcím normálně (ze začátku nechceme, aby se vejce vlivem tepla srazila, takže je lepší postupovat pomalu a nejdřív vyrovnat teploty). Hrnec od smetany vymyjte (opruz ale prý se to musí) a vaječnou směs do něj nalijte zpátky. Hrnec vraťte na plotnu a na středním plameni a za stálého míchání nechte custard zhoustnout - trvalo mi to asi 10 min na stupeň 5. Důležité - směs se nesmí vařit! Sladký míchaný vejce jsou fuj ;) Požadovaná konzistence je řidší vanilkový puding, v chladu pak ještě zhoustne. Když je custard dostatečně hustý, přelijte ho do čisté mísy, přidejte vanilkový extrakt a chvíli prošlehávejte metličkou, aby se ochladil. Hotový custard nechte odpočívat v míse (případný škraloup se v pohodě zamíchá dovnitř a vůbec na něj nenarazíte, takže tím se nestresujte) a jde se na ovocnou vrstvu.

Pokud máte ovoce čerstvé (a jste teda asi Maruška), tak s ním nemusíte dělat vlastně nic, maximálně pokud je kyselejší tak ho při skládání jednotlivých vrstev zasypat trochou cukru. Pokud máte ale ovoce mražené, tak ho nasypte do rendlíku a nechte na středním plameni rozmrazit a zároveň trochu "rozkydnout". Nechcete z toho úplně marmeládu, ale spíš takovou ovocnou omáčku, takže ho zase na plotně nemučte moc dlouho. Když je ovoce rozpuštěné tak ho ochutnejte a podle chuti doslaďte. Myslete přitom na to, že se potká ještě s vanilkovým custardem a sladkým piškotem s marmeládou, takže ho nechte klidně spíš trochu kyselejší, aby chutě dobře ladily. Teď už máme všechny jednotlivé složky hotové a můžeme jít trifle sestavit ;)

Budeme prostě a jednoduše vrstvit do nějaké pěkné mísy. První vrstva je piškot promazaný marmeládou, takže upečený piškot nakrájejte na menší kusy libovolných tvarů cca 5 x 5 cm, každý kus prokrojte, pomažte marmeládou (já použila jahodovou) a naskládejte je vedle sebe v jedné vrstvě na dno připravené mísy. Piškotovou vrstvu pocákejte vámi zvoleným alkoholem - v mém případě likérem - a nechte minutku vsáknout. Teď přichází na řadu malinová vrstva, kterou navršíte na piškotovou a rozetřete tak, aby byla po celém povrchu. V této chvíli poslední je vrstva vychlazeného custardu, který opatrně nalijete na maliny, abyste měli to výše zmíněné pěkné okulahodící vrstvení. Takhle připravenou mísu s triflem překryjte potravinářskou fólií a dejte minimálně přes noc do lednice, ovšem s délkou uležení se chuť jen zlepšuje, můj čekal asi 18 hodin ;)
 
Asi tak půl hodiny před servírováním vyndejte trifle z lednice a nechte ho trochu odstát. Úplný finiš už je jednoduchý - ušlehejte šlehačku dotuha, navrstvěte na poslední - custardovou - vrstvu triflu a posypte pistáciemi a případně další instantní krásou :)

Servírování teda není úplně hračka a chce to spíš velkou lžíci, u nás to vypadalo takhle, i když jsem se fakt snažila :D



Celou přípravu včetně piškotu (kromě dokončení se šlehačkou) jsem stihla za necelé dvě hodiny, takže i když to vypadá, že s tím zabijete celý den, klidně to zvládnete třeba mezi příchodem z práce a odchodem na pivo ;)

úterý 1. prosince 2015

Nejlepší horká čokoláda



Dneska si dáme úplně jednoduchý recept, který se ale u nás doma poslední měsíc objeví minimálně jednou do týdne, a jsem si jistá, že se může stát velkým favoritem i u vás - ano, je to "domácí" horká čokoláda. Nebudeme se tady bavit o podivné směsi z automatu na kafe, ale ani o husté čokoládě, kterou podávají v některých restauracích s různými příchutěmi a kterou si můžete dát místo večeře. Tohle je prostě něco jako mnohem lepší kakao a ještě si to samozřejmě trochu vylepšíme. Kdybych uměla líp fotit, tak byste se mohli pokochat krásnými papírovými kelímky z Ikey, které jsem si speciálně pro tuhle příležitost pořídila, ale bohužel můžete obdivovat jenom našlehanou smetanou, takže si kelímky buď pořiďte vlastní nebo použijte svůj oblíbený hrneček - já mám na Vánoce jeden speciálně vyčleněný, který mám stejný s mamkou a je na něm sova a vánoční větvičky - kýč jede. Ještě je ovšem velmi důležitá jedna věc - použijte co nejlepší čokoládu, kterou můžete. Obsah kakaa bych volila tak od 50 do 70 %, záleží na vás, ale necpěte tam figurky Mikuláše ani vánoční kolekci - fakt to nebude ono ;)

Na 2 velké hrnky:

600 ml plnotučného mléka
80 g čokolády, nalámané na kousky (Belcolade, Callebaut, Lindt, ale klidně i Billa Bio hořká apod.)
100 ml smetany ke šlehání
1/2 lžičky moučkového cukru
něco na posyp - skořice, strouhaná čokoláda, kakao...

Volitelně:

1 - 2 lžičky třtinového cukru, podle preference sladkosti (já dávám lžičku na 1 hrnek, M. nesladí vůbec)
vylepšovák - panák whisky, rumu, likéru (třeba Grand Marnier je super), pár kapek mátové (peprmintové) esence, malá tyčinka skořice nebo kousek vanilkového lusku, špetka chilli... 

Postup:

Je to fakt hračka, zabere vám to max 10 min ;) Do hrnce se silným dnem nebo nějakého vhodného rendlíku, kde se nepřipálí snadno mléko, nasypte nalámanou čokoládu, zalijte mlékem a dejte na plotnu na střední žár pomalu zahřát a rozpustit - ideální je začít tak na stupni 6 a když se z mléka začne zvedat pára, snižte na 5 a ještě chvíli prohřívejte. Občas zamíchejte, aby se čokoláda nepřichytla a dobře se rozpustila. Pokud přidáváte vanilkový lusk nebo kousek skořice, vhoďte je do hrnce spolu s čokoládou a mlékem pak zalijte všechno naráz. Důležité je, že čokoládu nechcete vařit, ale jenom ohřát pod bod varu (to je ta zmíněná pára, co z mléka stoupá). Když je rozpuštěno podle vašich představ, vypněte sporák a nechte klidně čokoládu čekat na plotně.
 
Zatímco se čokoláda rozpouští, našlehejte si smetanu. Já mám nejradši do polotuha, když je krémová a jemná, ale jestli jí radši jíte lžičkou přímo z hrnku, tak klidně ušlehejte tuhou. Nakonec do ní všlehejte půl lžičky moučkového cukru (ale samozřejmě nemusíte) a dejte stranou.
 
Připravte si hrnky, do kterých budete čokoládu nalévat, a pokud používáte jiný vylepšovák než skořici nebo vanilkový lusk, přidejte ho do hrnku právě teď - já obvykle dávám buď panáka whisky nebo pár kapek peprmintové esence - a stejně tak případně přidejte třtinový cukr, pokud chcete použít.
 
Čokoládu naposledy promíchejte, abyste se zbavili případných hrudek, a nalijte do připravených hrnků cca 2 cm pod okraj. Potom navrstvěte šlehačku a posypte čím je libo. Jo a nespalte si jazyk ;)
 
 
 
PS: Prosincová výzva DB je úplně super a už dlouho jsem se na žádnou tak netěšila, takže tu si určitě nenechám ujít a pak se s vámi podělím o recept ;)

pátek 27. listopadu 2015

Daring Bakers November - Cheesecake crumble pie (Banánový cheesecake s karamelem a arašídy)




Listopadovou výzvu DB jsem výjimečně nedělala na poslední chvíli, ale jako sladkou tečku na večeři s přáteli. Způsobili jsme si teda trošku předávkování cukrem, protože tohle rozhodně není žádná dietka, ale co - musíte trénovat na vánoční příval sladkého ;)
 
Výzvu pro nás připravily Krista a Nicole z blogu Two Cups of Sugar (odkaz o řádku níž), a měli jsme připravit svou variaci na cheesecake s posypkou, když to tak volně přeložím. Museli jsme udělat vlastní korpus, náplň a posypku/drobenku.
 
For the month of November Krista & Nicole of “Two Cups of Sugar.” challenged us to make our own version of cheesecake crumble pie.
 
Zrovna jsem měla v míse na ovoce asi šest banánů, které jsme prostě nestihli spotřebovat za takového toho ideálně žlutého stavu, takže dva jsem nacpala do koktejlu, jeden zlikvidoval M. a tři do cheesecaku - protože banánovej cheesecake je super, ale v tomhle je ještě ten karamel - víc super - a navrchu pražené arašídy - nejvíc super ;) Chtěla jsem něco spíš lehčího, ehm, takže jsem dělala nepečenou variantu, ale těžko říct, jestli to tak bylo míň vydatné ;) Karamel sice nevidíte, protože jsem opět nezvládla nafotit ukrojený kousek, ale fakt tam je! Recept jsem při přípravě dělala trošku jinak (neptejte se, panika, rozhodnutí v poslední chvíli a tak dále), takže jsem dopékala korpus už s vrstvou karamelu a tenhle postup fakt nedoporučuju, protože se karamel do těsta zapeče a prostě to vůbec nejde ukrojit. Takže si postup v klidu předem přečtěte a pak neblbněte jako já :D Pro dnešek to nebudu moc prodlužovat, takže tady máte recept do formy o průměru 20 cm:

Na korpus:

1 várka křehkého těsta - dělám ho prostě pořád stejně

Náplň:

500 g Philadelphie nebo jiného vhodného krémového sýra (např. Buko)
3 středně velké velmi zralé banány (s tmavě hnědou slupkou)
250 g Mascarpone
40 g vanilkového cukru (případně upravte podle sladkosti banánů)

Karamel:

100 g bílého cukru krupice
50 ml šlehačky
30 g másla
Posypka:

80 g arašídů
2 lžíce třtinového cukru

Postup:

Začít musíme rozhodně těstem, které potřebuje minimálně půlhodinku odležet v lednici. Postup pro jeho přípravu máte v odkazu nahoře, takže se budeme tvářit, že už máte jednu dávku těsta odleželou a připravenou k použití.
 
Troubu předehřejeme na 180°C, dno zavírací kulaté dortové formy vyložíme pečícím papírem. Těsto vyválíme na cca 3 mm vysoký plát, ideálně kulatého tvaru, samozřejmě, nabalíme na váleček a opatrně přeneseme do formy. Poprvé jsem dělala cheesecake i s okrajem, takže prostě a jednoduše opatrně přitlačte těsto i do krajů, aby pokrývalo i boky formy a okraje nechte aspoň 2 cm přečnívat - zatím je neodřezávejte. Tohle je novinka, ale je to dost šikovné - těsto se při pečení nesmrskne a hezky drží tvar, upečené okraje následně odkrojíte jednoduše nožem (a sníte, jasný). Takže máte před sebou formu vyloženou těstem, kterému přečnívají okraje. Těsto je teď potřeba upéct, protože do něj půjde nepečená náplň, takže jednak propíchejte dno několikrát vidličkou, aby se nevydouvalo, a ještě si to pojistěte zatížením - na dno korpusu dejte další kolečko pečícího papíru a na něj následně nasypte suché fazole/jiné luštěniny/rýži jako zátěž (už je pak nejezte a schovejte jako zátěž na další pečení). Takhle připravený a zatížený korpus šoupněte do trouby a pečte 10 min na 180°C. Po prvním předpečení odstraňte z korpusu zátěž i přebytečný pečící papír a dopečte dalších cca 10 min na 150°C - dno korpusu musí zpevnit a chytnout světlounce hnědou barvu (jakože se upéct, chápete, vypadá potom třeba jako linecké). Kdyby okraje příliš rychle tmavly, přikryjte je alobalem. Hotový korpus vyndejte z trouby a nechte ve formě vychladnout, pravděpodobně se trochu odlepí od stěn. Teď je ta správná chvíle pro odstranění přebytečných okrajů ostrým nožem (a konzumaci, žejo).
 
Na dno korpusu přijde vrstva karamelu, takže postup jako klasicky (např. datlové palačinky). Do pánve se silnějším dnem nebo rendlíku nasypeme cukr a necháme na vyšším žáru pomalu bez míchání rozpustit - já nechávám na stupni 8 (z 9), do jantarové barvy. Sledujeme jako ostříž, protože kdo to buď zamíchá (a tím nějak poruší krystalovou strukturu či co, takže to dělá všechno možný, jenom ne karamel) a nebo nechá připálit, může začít znova ;) Když je cukr rozpuštěný a hezky jantarově zbarvený, přidáme máslo a rozmícháme, potom vlijeme šlehačku a rozmícháme. Pozor na prskání, karamel je horká mrcha. Pokud se po vlití smetany utvořili nějaké hrudky, necháme karamel na mírném žáru chvilinku povařit a mícháme, až se hrudky rozpustí. Je možné, že vám nějaký karamel zbyde, záleží, jak silnou si uděláte vrstvu, ale věřím, že už si s jeho přebytky nějak poradíte ;) Každopádně hotový karamel vlijeme na dno připraveného korpusu a necháme vychladnout.
 
Pokračujeme náplní, ta je jednoduchá - v míse vidličkou nebo něčím jiným příhodným rozmačkejte přezrálé banány na úplnou kašičku, přidejte cukr, promíchejte, Philadelphii, zase promíchejte a nakonec mascarpone a promíchejte ;) Promíchat je třeba opravdu pořádně, ať někde nemáte hrudku neochuceného mascarpone nebo sýra, to není nic moc. Hotovou náplň ochutnejte a případně doslaďte, ale pamatujte, že ještě máte ve hře karamel, takže to moc nepřehánějte. Hotovou náplň přendejte do korpusu (který je pořád v té formě, ale už vychladlý, aby to radši všechno podržel) a uhlaďte.
 
Přichází poslední část, a to je posypka. Arašídy nahrubo nasekejte nožem a opražte na pánvi nebo v rendlíku. Dávejte pozor, ať se nepřichytí, u ořechů je to hned, takže je radši pražte ne na úplně nejvyšší stupeň. Pražením se tak nějak zvýší jejich křupavost a to my chceme ;) Na poslední minutku vsypte cukr, který arašídy při troše štěstí obalí a přidá další křupavost. Hotovou posypku nasypte do mísy a nechte chvilku vychladnout, následně posypte připravenou náplň v korpusu a lehce rukou přimáčkněte.
 
Hotový cheesecake přesuňte alespoň na 3 hodiny do lednice přikrytý potravinovou fólií nebo alobalem, před podáváním ho můžete nechat 15 min odstát, aby nebyl úplně studený ;)
 
Díky Kristě a Nicol za nápad přidat na cheesecake posypku - určitě zase někdy zkusím třeba ve formě ovesných vloček nebo něčeho podobného :)

pondělí 16. listopadu 2015

Chleba z kvásku - základy




Dneska si dáme trochu jiný post, než obvykle. I když vím, že je poslední dobou všude spousta blogů a návodů na chleba, rozhodla jsem se, že vám přiblížím svoje zkušenosti s jeho pečením a třeba vás i přesvědčím, abyste se do toho taky pustili ;) Bude to trochu delší, tak si k tomu třeba uvařte kafe a jdeme na to.
 
Chleba z kvásku (nebo spíš správněji z kvasu, ale mně je to celkem fuk) jsem začala péct asi tak před rokem a rozhodně nejsem žádný chlebový guru. Nevím, jak to máte vy, ale já jsem si před začátkem tohohle "projektu chleba" načetla co to šlo, takže vás teď můžu odkázat tam, kde jsem se dozvěděla nejvíc - super informace a postupy má Maškrtnica, trochu jsem se dívala i k panu Cuketkovi a dost i na Laskominy od Maryny. Pro jednotlivé fáze jsem projela i youtube, ale o tom ještě později. Šikovná je taky skupina na Facebooku, kterou vytvořila právě Maškrtnica, a která se zabývá pečením všeho možného z kvásku, takže je tam vždycky hromada lidí, co se vám přinejmenším pokusí poradit s jakýmkoli pečícím problémem (PečemPecen).

Co je důležité: zvládnete to taky. I když umíte upéct jenom perník na plech a neděláte si po večerech domácí croissanty. I když nemáte profi troubu ani robota. I když jste nikdy předtím chleba nepekli, ani z droždí natož z kvásku. I když chodíte do práce s klasickou osmihodinovou pracovní dobou a nemáte speciální ošatku na kynutí chleba. Fakt, slibuju ;) Navíc, když to nezkusíte, tak nikdy nezjistíte, jak super je to pocit, vytáhnout z trouby první vlastnoručně vyrobený bochník. Bez karamelového barviva, bez stabilizačních a konzervačních látek, s tím, co tam sami chcete - máte rádi semínka? Můžete si tam dát, který druh chcete. Nebo radši třeba sušená rajčata? Brusinky? Ořechy? Můžete mít chleba, jaký se vám zamane! Pečení chleba, zejména pokud ho budete hníst v ruce, je dost dobrá terapie - smícháte pár věcí a máte super bochník, který jste vytvořili jenom vy sami, a to je teda sakra solidní hodnota ;) Podělím se s vámi o svůj úplně základní recept na pšeničnožitný chleba, ve dvou časových variantách, krok za krokem i s fotkami (a videem, wow!). Není to nejlepší návod na netu, ale mohl by být užitečný, a když si trochu dáte práci s googlem a youtube, tak by vás nemělo nic překvapit. Konec omáčky, začínáme:

1. Kvásek

Kvásek se do chleba používá místo droždí, díky němu chleba kyne a má příjemně lehce nakyslou chuť. Proč je lepší než droždí? No, na to není snadná odpověď, tak zkuste mrknout sem. Pečení chleba z droždí vůbec nezatracuju, je to určitě taky varianta a podstatně rychlejší. Každopádně, i když si můžete kvásek zkusit založit sami doma, spíš doporučuju si ho od někoho obstarat (klidně ode mě, stačí napsat). Takže řekněme, že máte doma kvásek, ideálně žitný. Obyčejně je to lžíce béžové kaše na dně sklenice s víčkem. Budeme to brát, že jste si ho zrovna přinesli. První možnost je, odšroubovat ze sklenice víčko, jenom ho na hrdlo sklenice volně položit a strčit kvásek do lednice (dávám někam zhruba doprostřed), kde na vás třeba dva dny počká (později klidně i 14 dní, ale to už musíte najet na určitý rytmus, první pečení je lepší neodkládat, takže si to tak nějak naplánujte, abyste mohli o víkendu péct ;)).

Druhá možnost je, že rovnou začnete s přípravou chleba. Ideální čas pro náš příklad je pátek večer, takže řekněme, že je pátek kolem půl desáté. Dneska založíte kvásek, zítra (v sobotu) v podvečer máte hotový a upečený chleba. Lžící ze sklenice vyškrábnete kvásek do nějaké vhodné nádoby - může to být větší miska nebo něco podobného, já používám odměrku - odkud vám případně nepřeteče, kdyby se trochu moc rozjel. Tak, v misce/odměrce máte lžíci kvásku, dál přidáte

130 g vlažné vody

v ní kvásek lžící rozmícháte, a potom přidáte

130 g žitné chlebové mouky (dá se koupit i v Kauflandu, v Bille, různé značky, já beru nejčastěji Babiččinu volbu, ale vemte, která se vám bude líbit)

a zase rozmícháte na hustou kaši. Vodu i mouku dávám v gramech, protože je to přesnější a vy prostě chcete poměr 1:1 (jinak se tomu také říká kvásek se 100% hydratací), a prostě se to holt všude píše v gramech ;) Stěrkou sundejte ze lžíce zbytky základu, ať vám toho prokvasí co nejvíc, a lehce uhlaďte povrch. Teď už stačí jen schovat misku/odměrku do igelitového pytlíku, volně zavázat nebo postavit na zakončení a nechat 8 - 10 hodin kvasit. Já dávám odměrku s kváskem na router, kde má konstantní teplotu, ale můžete ho s klidným srdcem nechat jen tak na lince. Připravte si i velkou sklenici kohoutkové vody, kterou zítra zaděláte těsto, je lepší, když z ní vyprchá chlor. Celková příprava základu: 5 min.

2. Těsto

Je sobota ráno, vyspinkáno, řekněme mezi osmou a devátou. Jdete se podívat na kvásek a vypadá přibližně takhle:



Zdvojnásobil objem, je bublinkatý a nakysle voní (ne acetonově, jakože odlakovač, to je moc špatný a jíst to nechcete, takže si pořídíte radši nový kvásek, protože tenhle byl fuj nebo vyhladověl cestou k vám). Důležitá věc - právě v tuhle chvíli si odeberte lžíci kvásku do sklenice od toho původního, abyste měli zase příště z čeho péct. Prostě do toho hrábnete čistou lžící, necháte cca lžíci kvásku udělat blob do sklenice, přiklopíte víčkem (nešroubovat, chce trochu vzduchu) a vrátíte do lednice - vydrží nejméně týden, někdy se zapomenu a zvládne i 14 dní. Sklenici nevymývám a zatím mi nic nezplesnivělo, takže to nehodlám měnit. Tenhle krok ale fakt nezapomínejte, protože z hotového těsta na chleba už si nic nevezmete - je v něm sůl a ta kvásku k životu nesvědčí.

Máte odebráno, takže zbytek kvásku můžeme použít. Do mísy (od robota) vykydejte všechen zbylý kvásek a přidejte

320 ml vody (té odstáté ze včerejška)

a kvásek ve vodě rozmíchejte. Dále přidáme

100 g žitné chlebové mouky
510 g pšeničné chlebové mouky (taky mají i v supermarketech, hned vedle té žitné ;))
18 g soli - obyč kuchyňské

Sůl by neměla jít přímo na kvásek, takže jí nasypte až na mouky. Teď můžete buď zapojit robota, nebo hníst těsto ručně (hníst se těsto musí, aby se v mouce vyvinul lepek, ale na sofistikovanější vyjádření se mě radši neptejte). Pokud ručně, bude to trvat tak 20 min - začněte klidně vařečkou, až se těsto spojí, můžete rukama na vále - podívejte se na nějaké video Paula Hollywooda (nedělám si srandu) nebo někoho jiného na youtube, zadejte heslo how to knead bread dough (jak hníst chlebové těsto) a něco na vás užitečného vyskočí. Pokud máte robota s hnětacím hákem, tak ho prostě nechte dělat tak 10 min na nejnižší rychlost jeho práci. Ke konci těch 10 min vypadá těsto nějak takhle:

video


3. Zrání

U hotového těsta teď přichází fáze zrání, která předchází kynutí. Těsto v míse na povrchu (stěrkou) trochu uhlaďte, poprašte žitnou moukou a dejte celou mísu do igelitky - buď zavažte, nebo zase postavte dnem tak, aby byla celá mísa v kokonu. Nějak takhle:



Těsto nechávám zrát 2 hodiny. V průběhu by se mělo jednou nebo dvakrát přeložit (googlíme),ale tím vás nebudu zatěžovat, taky to nedělám, a jde to i bez toho, i když chleba by měl údajně mít lepší strukturu (jsem moc líná to zjišťovat, takže sorry :D). Já těsto prostě nechám jenom odpočívat a vůbec se o něj ty dvě hodiny nestarám. Po dvou hodinách vypadá asi takhle:



4. Formování bochníku a kynutí

Tak, teď přichází fáze, která chce trochu cviku, ale už tak napotřetí to bude v pohodě ;) Připravte si vál nebo silikonovou podložku nebo něco, kde budete vytvářet bochník. K tomu si ještě připravte ošatku, pokud máte, a vysypte ji hojně žitnou moukou, aspoň takhle:



Když to ošidíte, bude se vám chleba špatně vyklápět před pečením. Když ošatku nemáte, tak si vemte normální větší cedník, vyložte ho obyčejnou bavlněnou utěrkou (Ikea jede) a pořádně vysypte žitnou moukou, ideálně mouku do utěrky tak jakoby zatřete. Je lepší, když chleba může skrz utěrku a díry v cedníku trochu "dýchat", ale dá se to i v míse, nebojte. Vál nebo podložku poprašte žitnou moukou a vyklopte na ní těsto z mísy (stěrka pomůže). Teď přichází první a jediné přeložení, které u chleba dělám, zkusím ho nějak srozumitelně popsat, ale spíš fakt googlete - překládání těsta ;)

Prostě, pomoučete si ruce a těsto jakoby natáhněte do delšího oválu, který si před sebe položíte na výšku. Horní konec oválu přehnete směrem ke spodnímu, pak z tohohle půloválu vytáhnete těsto doprava (jakoby pravý okraj) a přeložíte směrem doleva, pak zase vytáhnete kus těsta z levého kraje půloválu a přeložíte směrem doprava. Nakonec vytáhnete těsto ze spodního okraje a přeložíte nahoru. Jednou rukou vytahuju těsto a druhou držím ten zbytek na místě. No, až se budu někdy nudit, tak udělám video, jak to tak čtu :D Nevadí, jste šikovní, takže to máte, můžete se podívat i na výše uvedený odkaz k panu Cuketkovi, který to má i s fotkama :)  

Teď je postupným přehýbáním krajů směrem doprostřed potřeba vytvarovat bochník - heslo shaping bread loaf a video jsou nejsnazší cesta. Důležité je "zaštípnout" sváry (takový ty švy, co se překládáním vytvoří), aby bochník držel tvar a nerozjížděl se do placky. Nějak tak:



Pak ho obraťte spojem dolů a uhlaďte:



Na povrchu ještě trochu poprašte moukou a spojem nahoru (!) ho dejte do ošatky/cedníku.



Zabalte do igelitky jako při zrání a nechte kynout. U nás doma je průměrně tak 22°C a já nechávám bochník kynout tak 4,5 hodiny, pak zapnu troubu a ještě půl hodiny než ho dám péct kyne, takže dohromady 5 hodin, což bych řekla, že je tak standardní čas a můžete se ho držet. S trochou cviku vám formování bochníku zabere se vším všudy maximálně 10 min.
 
5. Před pečením

Vykynutý chleba vypadá nějak takhle:



Oproti tomu, jak vypadal před kynutím, zdvojnásobí svůj objem.

Půl hodiny před tím, než by měl být chleba vykynutý (tzn. po 4,5 hod) zapněte troubu na 250°C, dejte do ní pekáč nebo litinový hrnec na pečení a pekáč(ek) s vodou. Ideální je péct na něčem, co dobře drží teplo, já používám keramický pekáč Emile Henry a je super. Můžete péct taky na dlaždici nebo pizza kameni, v litinovém hrnci nebo něčem podobném. Samozřejmě můžete péct i na obyč tenkém plechu, akorát vám možná bochník naspodu praskne - ale s tím se dá žít a hlavně se to dá sníst ;) Tak jako tak, musíte to, na čem budete péct, nahřát předem. Stejně tak je třeba přidat i nádobu z vodou, která zvýší v troubě vlhkost a postará se o to, že chleba na začátku pečení hezky vyskočí a udělá se mu pěkná kůrka. Takže nahřátý plech a voda jsou nutnost. Dá se péct i v hrnci s poklicí, kdy se voda přidávat nemusí, ale nemám zkušenosti, takže nemůžu sloužit.

Trouba jede, takže je potřeba připravit ještě jednu věc - něco, čím vsadíte bochník do trouby. Buď to může být starší dřevěné prkýnko (ne plast, po dotyku nahřátého plechu by vám z něj nemuselo moc zůstat) nebo klidně jenom kus kartonu - ten používám já. Kdo by to byl řekl, že to, v čem vám přijde zabalené pyžamo z Tchiba, může mít tolik užitku ;) Prkénko nebo kus kartonu každopádně posypte hrubou moukou, aby se po něm bochník do trouby co nejsnáze sešoupnul. Samozřejmě největší styl je taková ta pekařská lopata ;)

Když už je to zhruba těch 5 hodin kynutí, vyklopte chleba z ošatky/cedníku na připravené pomoučené prkénko/karton a trochu mu nařežte :D nemohla jsem odolat slabému vtípku, no nic - chleba je lepší naříznutím usměrnit, aby rostl tam, kam chcete vy, a nepraskal si jak se mu zrovna zlíbí. Provádím normálním ostrým kuchyňským nožem (špičkou) třeba takto:



Můžete udělat i kříž, mřížku, tři rovné čáry, prostě co chcete ;) Někdy se bochník do ošatky trochu přilepí, v tom případě mu opatrně pomožte prsty od okrajů směrem ke středu a snažte se nepotrhat budoucí kůrku. Ale když se to stane, taky se to dá sníst, že jo, jenom nebude tak pěkně vysoký, jak byste možná chtěli. S utěrkou v cedníku jsem zatím žádné problémy při vyklápění neměla.

6. Pečení

Jdeme péct! Počkejte, až ucítíte poprvé tu vůni ;) Tak, chleba máme připravený, plech taky a trouba je dostatečně nahřátá. Pokud chcete, můžete si ještě k ruce připravit obyčejný rozprašovač na kytky s vodou, kterým v prvních dvou minutách pečení ještě zvýšíte v troubě vlhkost (a to chcete), ale není to úplně nutné. Ještě se k tomu vrátím. Důležité je, že se musíte opravdu soustředit, ideálně si vemte ještě někoho šikovného k ruce, ale naopak odežeňte na chvíli všechny domácí mazlíčky i děti, abyste předešli případným ošklivým popáleninám. Já už se teda samozřejmě zvládla spálit o nahřátý plech a řeknu vám, že vůbec není o co stát ;) Každopádně, chcete udělat toto: otevřít troubu, nespálit se, opatrně vyndat nebo povysunout plech tak, aby se do něj dal sešoupnout chleba z prkénka/kartonu, vrátit plech do trouby a zavřít dvířka. Nespálit se. Dobře se to dělá ve dvou - já se připravím s kartonem, M. otevře troubu, vysune a podrží plech, na ten já sešoupnu chleba a M. vrátí plech a zavře troubu. Pokud máte rozprašovač, teď je ta správná chvíle stříknout párkrát trochu vody do trouby ale POZOR - ne na skleněná dvířka. Po kontaktu se studenou vodou vám můžou celá komplet popraskat a to za tu trochu páry nestojí, takže pokud se bojíte, klidně se na to vykašlete. Pokud se nebojíte, prostě otevřete troubu, párkrát stříkněte na dno nebo boky trouby a rychle zavřete, aby vlhkost neunikala. Je taky otázkou, jestli tohle rosení neškodí troubě (někdo lije na rozpálené dno vodu a to určitě není zrovna troubě ku prospěchu). Zatím na naší troubě žádné známky koroze nepozoruju, takže rosím dál, samozřejmě záleží na vás.  

Teplotu v troubě snížíme na 230°C a necháme 10 min péct. V téhle fázi chleba roste a rozpíná se, je to lepší jak telka ;)

Po těch 10 minutách opatrně vyndejte z trouby plech/pekáček s vodou a snižte teplotu na 190°C. Teď už stačí chleba jenom dopéct 40 min. Takže máme nějakých pět hodin v sobotu odpoledne a vy taháte z trouby první bochník chleba a ani to nebolelo (pokud teda nepřišlo to spálení).
 
Upečený chleba má pěknou tmavě hnědou kůrku a na poklep zespoda zní dutě, takže pokud se vám něco z toho nezdá, můžete ho nechat ještě 5 min dopéct. Hotový chleba nechte vychladnout na mřížce a nekrájejte ho horký! Potrháte si tím střídu a teplý chleba stejně nadýmá, takže ho nechte aspoň pár hodin vychladnout a zakrojte až pak ;)
 
 

Chleba uchovávám zabalený v utěrce v chlebníku a moc se mu tam líbí, takže ani nemyslete na to, že ho chudáka nacpete do igelitky. Ještě se mi nestalo, aby kváskový chleba zplesnivěl (on teda většinou nemá čas to stihnout), ale samozřejmě po několika - asi tak čtyřech - dnech už není zrovna nejměkčí. I tak mi ale přijde, že vydrží poživatelný delší dobu, než kterýkoli kupovaný.

Samozřejmě se můžete stát zapáleným chlebovým pekařem, koupit si vlastní mlýnek na obilí nebo si jezdit pro mouku ke svému mlynáři a jiné než domácí pečivo už nedat do úst. Ale fakt nemusíte. Nemusíte si ani pojmenovat kvásek, i když to zřejmě dost lidí dělá, protože je "živý". Normálně peču chleba jednou týdně, když se mi moc chce, tak dvakrát, a když se mi nechce vůbec, tak si zajdu do pekařství a koupím nějaký tam. Pokud nikam nejedeme, zadělám v pátek večer a v sobotu kolem páté - šesté mám upečeno, tak jak jsem tu napsala.

Někdy to ale nevyjde a já o víkendu napéct nestihnu a chleba chci svůj, takže s klidným srdcem peču během týdne. Časová osa je pak následující: v pondělí ráno než jdu do práce připravím kvásek (viz bod 1.), v pondělí večer po návratu z práce zadělám těsto a nechám ho zrát (bod 3.) v míse v igelitce přes noc v lednici (aspoň 10 hodin, dávám na spodní příčku). V úterý ráno, než jdu do práce, zformuju bochník (bod 4.) a pak ho v ošatce v igelitce zase vrátím do ledničky (na střední příčku) a nechám kynout opět aspoň 10 hodin. Když přijdu v úterý večer z práce, zapnu troubu a všechno připravím, jako kdybych pekla "běžným" postupem bez lednicového kynutí. Bochník nemusíte vyndávat z lednice předem, prostě ho jenom vyklopte z ošatky, nařízněte a rovnou ho šoupněte do trouby. Po dvou pracovních dnech mám hotový bochník a stojí mě to akorát max 10 min ranních příprav. Pomalu kynuté bochníky hezky drží tvar a jsou ještě maličko nakyslejší, což já teda můžu :) Tohle celé je jenom základní recept, do kterého můžete přidat semínka, ořechy, sušené ovoce, koření, co budete chtít a až si na to troufnete. Chleba se taky nemusí samozřejmě zadělávat jenom vodou, osobně hodně ráda zadělávám podmáslím, ale o tam třeba zase někdy příště.

Neříkám, že vám všechno nutně musí vyjít napoprvé a vím, že to teď vypadá jako děsná věda, ale vůbec není čeho se bát. Nejhorší věci, co vás můžou potkat, je málo vykynutý bochník nebo připálená kůrka, ale jsem si celkem jistá, že i tak svůj první chleba sníte ;) Chce to trochu přípravy, trochu trpělivosti a hoodně másla :D

Tak, těžko říct, jestli tenhle návod někdo použije, ale pokud jo, tak přijímám případné návrhy na doplnění nebo vylepšení a samozřejmě dotazy ;) Jo a kdybyste se do toho pečení pustili, tak bych ráda fotku výsledku! :)

sobota 14. listopadu 2015

Jablečno-brusinkové chutney




Dneska si dáme něco do série jedlých vánočních dárků - pokud máte někoho, komu "měkkouš" ani jiné hodnotné dary nepřivodí zrovna neutuchající nadšení, zkuste dárek, která se dá s úspěchem zkonzumovat. Na různých členech rodiny už mám pár takových dárků vyzkoušeno a většinou nezklamou právě chutney, paštiky a dobré klobásky, můžete z toho udělat i takový malý dárkový koš nebo krabici nebo tak něco a hned je o jeden dárek na shánění míň ;) Pokud byste chtěli dávat tohle chutney, můžete zkusit přidat i chilli jam, který je spíš pikantní a chutney naopak spíš trochu sladší, takže tahle dvojka bude mít širokou škálu upotřebení :)
Samotné chutney je teda spíš sladší, jak jsem psala, takže se bude báječně hodit třeba k sýrům s modrou plísní nebo ke kozímu sýru, ale s úspěchem už jsem ho zkoušela i s klasickou goudou a nebylo to vůbec špatné ;) Recept jsem převzala a trochu upravila z BBC Good Food, originál zde. Sladkost výsledného chutney se odvíjí hlavně ze sladkosti nebo kyselosti jablek, takže ochutnejte jabko a pokud to bude takové to podzimní sladké, klidně ještě uberte cukr (ostatně dosladit můžete vždycky). Pokud budete mít krásně umyté a čisté skleničky a budete hotové chutney skladovat někde ve spíži nebo jinde v temnu a relativní chladu, řekla bych, že může vydržet až rok, původní recept uvádí 6 měsíců.
A ještě jedna věc - s dobou chutney získává hloubku v chuti, takže když s jeho výrobou začnete co nejdřív, bude mít vánočně obdarovaný ještě lepší zážitek ;) Recept je zhruba na 4-5 skleniček od jogurtu nebo hořčice a jeho příprava vám zabere se vším všudy tak 1,5 hodiny ;)     
 
 
Suroviny:
750 g jablek (váha po oloupání a odjadřincování)
250 g cibule
30 g nastrouhaného čerstvého zázvoru
220 g cukru
130 ml jablečného nebo bílého vinného octa
150 g čerstvých nebo rozmrazených brusinek (pokud nemáte, nahraďte ještě dalšími 100 g sušených)
100 g sušených brusinek
1/2 lžíce růžových pepřových zrnek (volitelně)
1 malá chilli paprička bez semínek, pokrájená (volitelně)
sterilované sklenice (nechám je i s víčky umýt v myčce na 50°C a opatrně vyndám, abych se nedotkla vnitřku sklenic ani víček)
 
 
Postup:
Nejdřív je potřeba všechno připravit, takže jablka nakrájejte na kostičky cca 1-1,5 cm velké, cibuli podle toho, jak velké kusy chcete mít v hotovém chutney - za sebe doporučuju spíš drobnější. Teď už je to úplně jednoduché, prostě všechno kromě čerstvých brusinek hoďte do širšího hrnce, ke kterému máte pokličku, a nechte zvolna přijít k varu. Pokud máte jenom sušené brusinky, hoďte je do hrnce už teď na začátku. Můžete občas zamíchat, aby se cukr lépe rozpustil. Hrnec přiklopíme a chutney necháme na mírném plameni probublávat cca 20 min. Po dvaceti minutách ochutnejte, jak moc jsou jablka měkká - chceme je ve finále skoro rozvařit - a kolik zbývá tekutiny. Pokud jablka plavou ve vlastní šťávě, vařte dalších 20 min odkryté za občasného míchání (případně se dá vždycky podlít trochou vody), pokud je šťávy akorát, pokračujte dalších 15-20 min podle rozvařenosti jablek v hrnci s poklicí. Když jsou jablka ještě trochu na skus, přidejte čerstvé nebo rozmražené brusinky a vařte odklopené dalších 10 min, případně podlijte trochou vody. Brusinky vařením prasknou a budete mít krásně červené chutney ;) Ochutnejte a případně doslaďte, cílem je marmeládová konzistence
 
Připravené sklenice ještě jednou vypláchněte horkou vodou (stačí v dřezu) a připravte si něco, čím je budete plnit, já zvládám normální lžící. Myslete na to, že až do sklenice nacpete horké chutney, tak bude taky pěkně horká, takže se nespalte a radši sklenice držte v utěrce nebo tak něco. Plníme cca 0,5 cm pod okraj, zavíčkujeme a postavíme dnem vzhůru. Až bude chutney vychladlé, obrátíme dnem dolů a skladujeme v chladu a temnu, otevřené uchováváme v lednici.
No nejsou ty brusinky prostě krásný?

Na předvánoční období mám samozřejmě v zásobě několik receptů, které chci zkusit, takže se budu snažit fotit a psát, abyste se do nich mohli taky pustit ;)

středa 28. října 2015

Daring Bakers October - Macarons



No, říjnovou výzvu DB jsem plnila opravdu na poslední chvíli, takže včera kolem desáté jsem vytáhla makronky z trouby, dvě naplnila, vyfotila, a následně padla za vlast. Na blog se tedy dostávají s mírným zpozděním, ale tak snad to zvládnete ;) Říjnovou výzvu pro nás společně připravily Rachael z pizzarossa a Korena z Korena in the Kitchen. Měli jsme upéct makronky buď francouzskou (použito) nebo italskou metodou, což vysvětlím níže, příchuť i všechno ostatní bylo na nás.

For the month of October we got to take on one of many bakers' deepest, darkest kitchen nightmares : macarons. Our talented bakers Korena from Korena in the Kitchen and Rachael from pizzarossa made the intimidating task of mastering these French beauties a breeze.

Macarons jsou opravdu takovou malou noční můrou většiny cukrářů a pekařů, jsou opředené mnoha "legendami" typu "venku nesmí pršet, když je pečete, jinak se vám nepovedou" a tak podobně. Pekla jsem je několikrát, někdy se povedly, někdy ne, ale jsem si celkem jistá, že to bylo vždycky způsobené konzistencí makronkového základu, kterou jsem umíchala buď moc nebo málo. Je to prostě o cviku, takže netřeba tančit šamanské rituály a modlit se k makronkovému božstvu, aby se vám ty potvory povedly ;) Ale zase nebudeme si lhát, trochu tu připomíná manipulaci s radioktivním materiálem :D

Teď k těm metodám přípravy. Buď můžete použít francouzskou metodu, kterou používám i já a na ní tu taky najdete recept. V kostce je rozdíl v tom, jakým způsobem přidáte cukr do bílků - u italské metody se totiž nejdřív svaří cukrový sirup na 118°C a následně lije do ušlehaného sněhu, čímž se sníh značně stabilizuje, naopak u francouzské prostě přidáte cukr rovnou do sněhu a šleháte klasicky. S cukrovým sirupem se mi moc pracovat nechtělo, takže jsem se držela už známé metody, ale jednu "výzvu" jsem přeci jenom zkusila - tyhle makronky nejsou mandlové, což je tradiční recept, ale z kešu oříšků. Teoreticky by měly jít vyrobit z jakýchkoli ořechů, takže třeba i z pistácií, pekanů a pod., ale výsledek nemůžu zaručit ;) Jinak mi přišlo, že se s kešu pracovalo vlastně stejně s mandlemi, akorát mi při mletí v mixéru zbylo trochu víc větších kousků než u mandlí, ale to může být i výměnou mixéru. Chuť skořápek je takhle trochu víc oříšková, takže tolik k rozdílům ;)

A když už teda oříškové, tak pořádně! Jako náplň jsem zvolila arašídové máslo s medem. Možná to zní divně, jakože ořechy mezi dalšíma dvěma ořechama, ale je to super - arašídové máslo je trochu slané a v kontrastu s medem a sladkými makronkami je to prostě pecka ;) Večer ve mně převládla marnivost a ještě jsem makronky dozdobila zlatým jedlým prachem, kdybyste se divili tomu lesku ;) Jsem ráda, že jsem se nakonec překonala a šla péct, ostatně jako vždycky, když jde o Daring Bakers :) Recept na klasické mandlové u mě zde, postup zůstává stejný.

Skořápky:

29 g mletých kešu oříšků
58 g moučkového cukru
36 g bílku
18 g cukru krupice
 4 g holandského kakaa

Náplň:

3 vrchovaté lžíce arašídového másla (crunchy)
2-3 lžičky tekutého medu

Postup:

Bílky osobně nechávám aspoň jeden den "stařit", tedy odpočívat v ledničce, ale mělo by to jít i bez toho, takže záleží na vás ;) Každopádně necháme bílky dojít pokojové teploty.

Tak dál: kešu nasypeme do mixéru (pokud nemáme moučku) a rozšmelcujeme je na jemnou drť (v této fázi přidáme i kakao). Přidáme k nim moučkový cukr a společně ještě chvíli mixujeme, obě se obě přísady spojily. Směs kešuí a cukru prosejeme přes sítko do mísy a, abychom se nenudili, prosejeme je pak ještě jednou. Připravíme si cukrářský sáček (já ho dávám do odměrky a kolíčkem na prádlo ho dole zajistím, aby pak hmota nevytekla při plnění), vyložíme si plech (pekáč se silným dnem) pečícím papírem.

Teď přichází šlehání bílku, což je fáze, u které si připadám trochu jako cvok, ale tak když to funguje, proč ne - na různou rychlost budeme bílek šlehat různou dobu. Bílek dáme do mísy, přidáme krupicový cukr (klidně všechen najednou) a začneme šlehat - na nejnižší rychlost 35 - 45 s, pak dalších 35 s na druhou rychlost a dalších 35 s na nejvyšší. Máme značně tuhý sníh, kdo chce, může v této fázi přidat barvivo na doladění barvy, šleháme posledních 35 s na nejvyšší rychlost (aspoň si pak nebudete případně vyčítat, že vy jste se k nim chovali tak hezky, a ony, mrchy, se nepovedly).

Do sněhu přidáme najednou směs kešu s cukrem a stěrkou začneme vytvářet hmotu na macarons. Klíčem je správná konzistence, která by měla být "lávová", spadat ze stěrky "ve stužce" - což vám asi nic moc neřekne, takže já se učila odhadovat zde. Pozorně se podívejte i na video, zjistíte, že rozhodně není důvod se s bílkovou hmotou nějak moc mazlit, protože z ní hlavně chceme dostat vzduch. Až si budete myslet, že už je to akorát, nechte spadnout ze stěrky trochu směsi zpátky do mísy a když po cca 30 s "zapadne" zpátky, je hotovo. Zásada zní "Lepší nedošlehat, než přešlehat", protože pokud bude směs moc tekutá, nejen že se nezvedne, ale můžete jí taky na plech nanášet tak maximálně lžičkou, neb sáčkem proteče.

Když máte ideální konzistenci, přendáte směs do sáčku a jde se dělat kolečka na plech (kdo to od oka neumí stejně velké, najde si na internetu šablonu). Dávejte je dostatečně od sebe, nebo se vám spečou jako mně při posledním pokusu a pak už s tím nic nenaděláte. Když je hotovo, bouchneme plechem/pekáčem párkrát o stůl, aby se uvolnily vzduchové bubliny a nehyzdily pak macarons při pečení. Na plechu je necháme 30 min odpočívat a mezitím si předehřejeme troubu na 150°C. Po odpočinku dáme macarons do trouby a přichází další část, kdy vám nepomůže  nic jiného než zkušenost - já peču 20 min, po 20 min je vyndám a nechám na pekáči úplně vychladnout (tak se jim zatáhne spodek a nelepí se k papíru). Macarons nejsou rozplývavé a uvnitř vláčné hned po upečení, toho dosáhnete až naplněním a dobou, po kterou se náplň tak nějak vsákne do skořápky (tohle jsem třeba zjišťovala hodně dlouho a ze začátku byla nešťastná, že macarons jsou buď suché a nebo se lepí).
 
Náplň je úplně jednoduchá - arašídové máslo smíchejte s medem, ochutnejte a případně doslaďte, následně lžičkou naplňte makronky. Nechte je alespoň několik hodin odležet, pak budou úplně ideální ;)

Je to sice děsná piplačka, ale když se to jednou naučíte, stojí to za to. Hodně mi pomohl tenhle odkaz, takže ho určitě doporučuji k přečtení. Když vám zbude nějaké arašídové máslo s medem, můžete ho namáznout na toast, přidat na kolečka nakrájený banán a máte údajně oblíbený sandwich Elvise Presleyho ;)

Díky Koreně a Rachael, že jsem se díky nim zase jednou dokopala k makronkám :)



pondělí 19. října 2015

Domácí vanilkový puding a whiskey jablka



Občas na sobě pozoruju, že trpím takovou zvláštní formou masochismu - jako třeba teď ve čtvrtek. Mezi 17 - 19 hod jsem si naplánovala upečení mrkvového dortu, výrobu čokoládových koleček a ještě dezertu pro návštěvu, která měla přijít na osmou na večeři - domácí puding s jablky podušenými v troše whiskey. No, přišla jsem domů a dvě hodiny lítala jak neřízená střela, úkolovala M. co má nakrájet, jakou vyložit formu a tak podobně, a nakonec jsem to všechno stihla ;) Samozřejmě, mohla jsem si kolečka udělat den předem, i dortový korpus se dal dělat den předem, ale to by pak nebyl ten správnej adrenalin, no ne? :D Každopádně, všechno dopadlo úspěšně, ale teda u pudingu jsem se trošku navztekala. Recept jsem brala z kuchařky Deník Dity P. a jela jsem přesně podle něj (uvidíte dále). Po přidání cukru a škrobu do horkého mléka mělo všechno začít houstnout. Mno. To se teda bohužel vůbec nestalo, takže jsem přidala oproti původnímu receptu ještě jeden žloutek a i tak byl puding značně tekutý i studený. Ve výsledku to naštěstí nikomu nevadilo a když budete počítat s tím, že ani vychlazený to nebude takový ten "krájecí" exemplář, určitě to vydejcháte ;) Chuť je podle mě samozřejmě mnohem lepší než u práškového, výroba jednoduchá, takže tady je recept:

Na 4 porce:

500 ml plnotučného mléka
2 lžíce cukru (ideální je domácí vanilkový, pak už nemusíte řešit lusk)
1/2 vanilkového lusku (pokud nemáte ten cukr)
2 lžíce kukuřičného škrobu (po svých zkušenostech doporučuju spíš vrchovaté)
3 žloutky

2 menší kyselejší jablka
panák whiskey
1-3 lžíce třtinového cukru podle kyselosti jablek
2 lžíce másla


Postup:

Začneme jablky. Jablka nakrájíme na čtvrtky, vykrojíme jadřinec a zbytek nakrájíme na cca 2 cm kostičky. Do pánve dáme rozpustit máslo, na něj přidáme jablka a krátce opečeme, potom zaprášíme cukrem a necháme jablka povolit a pustit šťávu. Přilijeme whiskey a ještě minutku povaříme, aby jablka změkla, ale nebyla na kaši (rozblemcaný jabka nebrat, jasný). Hotová jablka rozdělíme do připravených misek/sklenic/čehokoli a jdeme na puding.

Do hrnce se silným dnem nalijeme 350 ml mléka a necháme ohřívat na středním plameni (hlavně nepřipálit, fakt hrozně to nevoní). Ve zbylých 150 ml rozšleháme škrob a cukr (případně vanilkový). Pokud máte vanilkový lusk, tak rozkrojíme, semínka nožem opatrně vyškrábneme a přidáme ke žloutkům, zbytek lusku vhodíme do mléka co se ohřívá na plotně. Žloutky vyšleháme krátce do pěny. Jakmile začne mléko lehce vřít, odebereme z něj naběračku a po stěně misky vlijeme opatrně ke žloutkům a prošleháme - tím se žloutky teplotně vyrovnají aspoň trochu se zbytkem horkého mléka a až je budete nakonec lít do polovičně hotového pudingu, nebudete je mít míchaný. Vidličkou nebo pinzetou z mléka na plotně vylovíme zbytek vanilkového lusku a s klidným srdcem vyhodíme. Do vroucího mléka na plotně vlijeme směs se škrobem a cukrem a mícháme, aby se neudělaly hrudky. Jakmile začne směs trochu houstnout (haha, uvidíme, že?), přilijeme ještě žloutkovou směs a povaříme další tak 2 min za stálého usilovného míchání. Pokud by vám směs nehoustla po přidání škrobu, tak žloutky to jistí, takže se není čeho bát ;) Hotový puding nalijeme na jablkovou vrstvu v miskách/sklenicích apod. a necháme vychladnout.

Takže doufám, že až tohle zkusíte, budete si puding dělat už jenom domácí ;)

úterý 13. října 2015

Nejlepší perník




Ne, nezačínám vlastní sérii Breaking Bad ;) Ale je dost možný, že na tomhle perníku budete taky závislý (jako M.), takže pak neříkejte, že jsem vás nevarovala. Je to totiž úplně nejlepší perník na světě, fakt, přísahám, se super kořením, zázvorem, hutný, no prostě paráda. Dáte si jeden kousek, pak další, pak dojíte řadu a pak už to před váma musí ostatní členové domácnosti schovávat, jinak to do sebe naházíte celý i s pekáčkem :D No tak jo, to zas trochu přeháním, ale každopádně je to stálice v mých receptech na rychlý a superdobrý zákusek třeba k víkendovému obědu. Nalákala jsem vás? Super, tak teď už jen zbývá se s vámi podělit o další zázrak od Nigelly, v mé verzi se sníženým množstvím cukru:

Na menší pekáček cca 20 x 30 cm:

150g másla
100g zlatého sirupu
200g melasy (melasu i zlatý sirup kupuju v Marks&Spencer, ale tuším, že to mají i některé zdravé výživy, každopádně bez melasy to zdaleka není ono!)
90g tmavého cukru muscovado nebo třtinového cukru
2 lžičky najemno nastrouhaného čerstvého zázvoru
1 lžička mletého zázvoru
1 lžička skořice
1/4 lžičky mletého hřebíčku (já podrtila 6 hřebíčků v hmoždíři)
1 lžička jedlé sody
250ml plnotučného mléka
2 vejce, prošlehaná vidličkou
300g hladké mouky


Postup:

Troubu předehřejeme na 170°C, pekáčem vyložíme pečícím papírem tak, aby dosahoval i na boky. Do rendlíku dáme máslo, zlatý sirup nebo med, melasu, cukr, oba zázvory, skořici, hřebíček a na mírném žáru necháme všechno spojit. Občas promícháme, když je všechno rozpuštěné a spojené, odstavíme z plotny a necháme chvilku vychladnout. Mezitím do mísy nasypeme mouku, přidáme jedlou sodu a promícháme.

Do už trochu vychladlé směsi v rendlíku přilijeme mléko, rozmícháme a přilijeme vejce a zase rozmícháme. Výslednou tekutou směs nalijeme do mísy k mouce a promícháme. Snažíme se nemít hrudky, pokud to nejde, vyměníme vařečku za metličku a posnažíme se znovu ;) Hotové těsto nalijeme do pekáčku - a je to dost tekutý, tak se neděste - a dáme péct. Pečeme cca 35 - 50 min - záleží na velikosti pekáčku a výkonu trouby, takže průběžně kontrolujte špejlí. Perník je hotový, když ještě na špejli zůstává pár drobečků, neb potom "dojde" ještě po vyndání z trouby. Hotový perník vyndáme z trouby a necháme 5 min vychladnout v pekáčku, potom přesuneme na mřížku a necháme dochladnout úplně. Následně nakrájíme, přimlouvám se i za posypání moučkovým cukrem při servírování ;)
 
A druhej den je ještě lepší, protože se to koření krásně rozleží, teda jestli vám zbyde, protože venku je hnusně a kousek tohohle perníku s hrnkem čaje je prostě lék ;)


pondělí 5. října 2015

Fíky v dezertním víně s limetovým créme fraîche




Samozřejmě vím, že ta fotka teda není nic moc, ale zase jsem nemohla hosty nechat čekat, než si rozmyslím, jak to vlastně nafotím - to byste taky nechtěli. Každopádně je teď možnost sehnat čerstvé fíky dokonce i v Bille (a v Lidlu, wow!), dokonce vás to ani nezruinuje, takže jako dezert k sobotnímu pozdnímu obědu jsme je prostě museli zkusit. Mám takovou zvláštní úchylku, že vždycky když má někdo přijít na jídlo, nejmíň týden dopředu vymýšlím, co vlastně uvaříme, aby to bylo nejvíc super a úchvatný. Fíky byly teprve třetí vymyšlený dezert v řadě (mohli jste se tu dočíst o palačinkách s mascarpone a ricottou s pistáciemi a pomerančovou vodou nebo kávovo-čokoládových kalíšcích, ale tak třeba příště), takže to byl vlastně rychlý výběr ;) Sezóna čerstvých fíků v českých obchodech bohužel nebývá dlouhá, takže doporučuju vyzkoušet co nejdříve :) Recept je od Zdeňka Pohlreicha a jen mírně upravený co se týče množství cukru v limetovém sirupu (páč to původně děsně křivilo hubu, abych byla upřímná, takže sem přidávala):

4 porce:

8 zralých (=měkkých) čerstvých fíků
3 limetky
100 g créme fraîche nebo co nejtučnější zakysané smetany
8 lžic dezertního vína - použito sherry Pedro Ximenéz, ale určitě můžete i jiné
3-6 lžic třtinového cukru
půl hrsti mandlí nebo jiných ořechů na dokončení

Postup:

Troubu nastavíme na 210°C, ideálně gril, a necháme rozpálit. Zapékací misku vyložíme pečícím papírem. Fíky omyjeme, osušíme a do kříže nakrojíme - ale nedokrojíme, aby se úplně nerozpadly. Dezertní víno necháme v rendlíku zahřát a mírně zredukovat varem asi tak 3 min. Fíky naskládáme do zapékací misky, přelijeme každý trochou dezertního vína, zbytek vína přilijeme do misky a necháme celé cca 10 min zapéct pod grilem. Heslo zní: mírně zkaramelizované ano, spálené ne.

V mezičase připravíme limetkový sirup. Jednu limetku velmi pečlivě omyjeme horkou vodou a kartáčkem, abychom odstranili nečistoty a co nejvíc chemie z kůry. Do rendlíku nastrouháme trochu kůry z omyté limetky (pouze tu zelenou část) a vymačkáme šťávu ze všech tří limetek. Přisypeme 3 lžíce cukru a necháme na středním plameni zahřát. Když se cukr rozpustí, ochutnáme, jestli náhodou sirup nepotřebuje ještě trochu/vagón cukru a podle chuti přisladíme. Když je sladkost a kyselost podle našich přestav, necháme sirup ještě 2-3 min svařit, aby se vypařila trocha vody a byl hustší. Necháme vychladnout aspoň na pokojovou teplotu. Mandle nebo ořechy nasucho opražíme na pánvi a nahrubo nasekáme.

Fíky vyndáme z trouby a necháme trochu vychladnout (jinak se vám créme fraîche následně totálně rozteče, jako mně ;)). Créme fraîche promícháme s limetkovým sirupem a ochutnáme - může být trochu kyselejší, protože fíky s vínem jsou naopak dost sladké. Taky se nelekněte, když to bude dost tekuté - záleží, jak moc jste sirup zredukovali. Fíky nandáme na talíře, přelijeme zbylým dezertním vínem ze zapékací misky, na každý navrstvíme požadované množství ochuceného créme fraîche, posypeme nasekanými mandlemi/ořechy a můžeme podávat.


Upozorňuju, že na fotkách od Pohlreicha je créme fraîche sněhově bílý a hustý, což se mi ani při vší snaze za použití třtinového cukru (který je ale v původním receptu) fakt nepodařilo, takže se neděste, na chuti barva neubírá ;)

pondělí 14. září 2015

Čokoládovo-třešňové cupcakes




Tak, slíbila jsem nějaký recept z pečení na svatbu a tady je - supervláčné čokoládové cupcakes s třešňovou příchutí. Ta samozřejmě není způsobená žádnou trestí nebo jiným podobným zlem, ale třešňovou marmeládou, která se přidává přímo do těsta - pecka, ne? Mě to teda celkem dost překvapilo, ale jelikož se jedná o recept od Nigelly, svěřila jsem se plně do jejích rukou a dopadlo to výborně ;) Zkoušela jsem ještě jeden recept na citronové muffiny, ale ten teda dopadl o poznání hůř, takže jsem se v rámci úspory času a snadnější výroby (čti "aby mi z toho nehráblo") rozhodla jenom pro jeden druh a pak ještě sušenky - zkusím vyfotit aspoň na místě, protože předem už to asi nestihnu. Tyhle cupcakes se každopádně stávají mým velkým favoritem a vzhledem k tomu, že jsem osobně dneska ráno ozkoušela, že jsou dobré i druhý den a ani je nemusíte nijak zvlášť hermeticky uzavírat, nedělám je určitě naposledy :) Recept zde, ubrala jsem jen trochu cukru:

Na 12 menších cupcakes:

125 g másla
100 g hořké čokolády (jedu na 70% Belcolade)
120 g cukru (jestli máte hodně sladký džem, klidně ještě uberte)
špetka soli
300 g třešňového džemu
2 velká vejce
150 g mouky
2 zarovnané lžičky kypřícího prášku do pečiva

Poleva:

100 g hořké čokolády (viz výše)
100 g smetany ke šlehání

Na ozdobu - směs koření a květů Sonnentor

Postup:

Troubu předehřejeme na 180°C, plech na muffiny vyložíme papírovými košíčky. Máslo dáme do kastrůlku rozpustit, čokoládu nalámeme na menší kousky, vejce prošleháme vidličkou. Když je máslo už téměř rozpuštěné, přidáme k němu čokoládu, sundáme z plotny a necháme chvíli stát, aby čokoláda povolila. Vařečkou rozmícháme čokoládu s máslem dohladka, přidáme cukr, džem, vejce a všechno důkladně promícháme.

Do mísy odvážíme mouku, přidáme špetku soli, kypřící prášek a promícháme. K suché směsi přendáme čokoládovo-třešňovou směs a promícháme. Teď už jen plníme do papírových košíčků a pečeme cca 25 min, propečenost zkusíme špejlí nebo párátkem. Upečené cupcakes vyndáme z trouby, necháme 5 min chladnout ve formě a následně úplně vychladnout na mřížce.

Když jsou cupcakes vychladlé, připravíme polevu. Čokoládu nakrájíme nebo nalámeme na menší kousky. Do rendlíku nalijeme smetanu a přivedeme na mírném plameni téměř k varu - ze smetany se kouří, ale ještě nebublá. Horkou smetanu přelijeme přes čokoládu, necháme chvilku povolit a potom dobře rozmícháme, abychom neměli hrudky. Lžičkou každý cupcake ozdobíme trochou polevy tak, aby nebylo moc volného místa mezi polevou a papírovým košíčkem - cupcakes pak vydrží déle vláčné a neokorají. Můžeme dozdobit čímkoli dle libosti - třeba směsí květů a koření.

Na samotnou velkou událost plánuju ještě upgrade ve zdobení, tak snad si neudělám ostudu ;)

čtvrtek 27. srpna 2015

Daring Bakers August - Gluten free seed and nut loaf/Bezlepkový semínkový chleba s ořechy




Tak, proč se tu zase tak dlouho nic nedělo? Protože jsme připravovali svatbu (vlastní), která úspěšně proběhla, všichni ve zdraví přežili, hurá! Takže teď už si jenom musím pořídit od Nigelly kuchařku How to be a domestic goddess a budu vdaná paní jak vyšitá ;) Ale nepředbíhejme. Dneska pro vás mám recept na ultra zdravý a vlákninou nadupaný jakožechleba, jehož příprava je strašně jednoduchá, takže to určitě zvládne i úplný začátečník, který zatím chleba jenom zvesela konzumoval ;) Poslední DB jsem vynechala, ale čas byl neúprosný a já fakt nestíhala, holt i když se snažím výzvy plnit pokaždé, někdy to prostě nedopadne. Ale nevadí, zvládla jsem aspoň tuhle, kterou pro nás připravila Susan z The Kiwi Cook, měli jsme upéct bezlepkový chleba se semínky a ořechy jako alternativu ke klasickému pšeničnému chlebu.

For the August challenge Susan from The Kiwi Cook dared us to make Seed & Nut Loaf – a super-healthy and gluten-free alternative to standard wheat-based bread.

No, přesně jak Susan psala, vypadá spíš jako ptačí zob než chleba, ale nebojte, není to vůbec špatný ;) Jediná ingredience, kterou doma nemívám, bylo psyllium, což je "rozpustná vláknina, která vzniká vyčištěním obalů semen jitrocele" - nic moc, co. Chuť to řekla bych žádnou samo o sobě nemá, ale prý je to super zdravé, dá se to dát i třeba jen tak do jogurtu nebo s tím zahustit vařené jídlo, tak proč ne. Akorát nezapomenout vždycky zapít velkou sklenicí vody, pro jistotu teda doporučuju i po konzumací tohohle chleba, jeden nikdy neví, žejo. Koupíte normálně v lékárně nebo ve zdravých výživách, velké balení tuším 300 g mě stálo asi 130 Kč. Psyllium je to, co drží chleba pohromadě místo mouky, takovej tak trochu rosol, plus ještě rosolovitý obal z chia semínek, tak se kdyžtak nelekněte :D Zbytek už jsou klasická semínka a ořechy - plátkované mandle můžete nahradit jinými, ale opravdu nadrobno nasekanými ořechy, aby se vám chleba nerozpadal. Jdem na recept:

Na jeden nízký bochníček:

140 g slunečnicových semínek
90 g celých lněných semínek
50 g plátkovaných mandlí nebo najemno nasekaných jiných ořechů
135 g ovesných vloček
20 g chia semínek (koupila jsem asi za dvacku v Albertu, paráda)
25 g psyllia
6 g soli
15 ml javorového sirupu nebo tekutého medu
3 lžíce rozpuštěného ghí (přepuštěné máslo) nebo kokosového oleje
375 ml vody

Postup:

Je to fakt super jednoduchý - nasypte všechny suché ingredience do větší mísy a pořádně promíchejte. V malé misce smíchejte všechny tekuté (vodu s javorovým sirupem a ghí), následně nalijte do mísy k suchým ingrediencím a chvilku promíchávejte, až zmizí všechna "přebytečná" voda a budete mít jenom mokře vypadající směs zrní. Připravte si silikonovou nebo normální formu na chlebíček, tu normální vymažte řepkovým nebo slunečnicovým olejem, a směs do ní přendejte. Na povrchu uhlaďte lžící nebo stěrkou, překryjte fólií a nechte min 2 hodiny nebo klidně přes noc bobtnat (hrozně divný slovo).
Troubu předehřejte na 180°C. Formu s budoucím superchlebem vrhněte do trouby a pečte 20 min, potom chleba opatrně vyklopte z formy buď na mřížku nebo na tenký plech (musí to být aspoň stejně velký jako samotný chleba, jinak se vám přes to ohne - true story), a vraťte na dalších 40 min do trouby dopéct. Hotový chleba by měl znít na poklep dutě a na povrchu být mírně hnědý, aby pak hezky křupal, takže až se do téhle fáze dostanete, vyndejte chleba z trouby a nechte dochladnout na mřížce. Vychladlý chleba krájejte ne moc zubatým nožem, jinak to bude fakt vypadat spíš jako ptačí sypání ;) Ideální kombinace je třeba s lučinou, avokádem a rajčetem, ať se teda držíme té zdravé linie aspoň pro dnešek ;)
Děkuju Susan za zajímavou výzvu, bez ní bych se asi do bezlepkového chleba nepustila, a tenhle si ráda někdy zopakuju. Nejvíc mi chutnají ty opečené okraje, takže ho asi natopinkuju, aby nebyl uvnitř tak měkký a aby super křupal prostě úplně celý krajíček. A že to teda je fakt jenom krajíček, protože chleba je dost nízký, tak se nelekněte ;)
Teď už tu snad nebude zas taková velká mezera, chystám se něco málo upéct kamarádovi na svatbu, takže to budu muset nejdřív vyzkoušet, abych si neuřízla ostudu, a o výsledky se pak s vámi ráda podělím ;)
PS: Blog bude pořád pod mým "dívčím" jménem, protože Blogger ho nezvládl přesunout pod můj nový emailový účet. No nic, to jenom pro info ;)

čtvrtek 30. července 2015

Meruňkové chutney




Dáme si malou pauzu od koktejlů ;) O víkendu jsme dostali košík (teda spíš kyblík) krásných meruněk ze zahrádky, a k němu rovnou i dvě skleničky meruňkové marmelády. No, přece nebudu nosit dříví do lesa, že jo, takže dělat další marmeládu by bylo zbytečný. Na druhou stranu, takový chutney z meruněk je jiná záležitost, která se hodí jak k sýrům, tak třeba k drůbežímu masu nebo na šunkový sendvič. Včera osobně vyzkoušeno ke kozímu sýru - velmi úspěšně :) Jediná nevýhoda je, že vám v bytě celkem solidně pojede vůně vařeného octa, možná jí dokonce budete cítit i druhý den, ale dá se to rozhodně přežít a sliznice vám to nerozpustí :D Recept je z webu BBC Good Food a oproti originálu vynechávám sladkou papriku, která mi tam nějak nesedí. Z kila meruněk budete mít přibližně 6 skleniček chutney, záleží na velikosti. Pokud se divíte, kde je nějaký Gelfix nebo jiná podobná vychytávka, tak vězte, že k zahuštění stačí pektin z jablek a ke konzervaci použitý cukr, takže nic dalšího netřeba ;) A teď už recept...

Meruňkové chutney:

1 kg meruněk, omytých
2 červené cibule
5 cm kousek zázvoru
2 jablka
2 červené chilli papričky nebo jednu větší (já použila jednu větší ancho chilli, která je taková "uzená")
1 lžička koření pěti vůní
1 lžička drcených kuliček pepře - já zvolila růžový
1 lžička soli
400 ml bílého vinného octa
450 g cukru (můžete použít i třtinový)

Postup:

Nejdřív je potřeba připravit sklenice. Troubu zapněte na 140°C. Nachystejte si nejméně 6 sklenic, pro jistotu klidně i víc, a důkladně je umyjte v horké vodě se saponátem, včetně víček. Víčka opatrně vyskládejte na utěrku tak, abyste se ideálně vůbec nedotkli vnitřku, a nechte vyschnout. Umyté sklenice naskládejte do trouby, můžete je klidně dát na plech pro snazší manipulaci, troubu vypněte a nechte v ní sklenice do vychladnutí. Když je dáte do trouby ve chvíli, kdy začínáte připravovat chutney, budete to mít tak akorát na plnění, protože horký obsah, jak známo, je lepší plnit do přinejmenším teplých sklenic. Takže je tam prostě nechte se vyhřívat a vrhněte se na přípravu samotného chutney ;) Do lednice si připravte malý talířek na zkoušení hustoty.

Omyté meruňky vypeckujte a nakrájejte na menší kousky. Cibuli, zázvor a jablka oloupejte, nahrubo nakrájejte a pak prožeňte robotem na hrubou kaši (pokud se vám rozbil mixér jako mně, musíte nakrájet všechno uvedené nadrobno ručně nebo mít někoho šikovného, kdo to udělá za vás). Chilli zbavte stopky a přidejte do robota nebo nadrobno nakrájejte - pokud neholdujete příliš pálivému, odstraňte semínka.

Do širšího hrnce přesuňte cibuli, jablka, zázvor a chilli (prostě všechno z robota), zalijte octem, přidejte všechno koření a sůl a přiveďte k varu. Otevřete okno a zapněte digestoř na co nejvíc to jde :D Snižte teplotu a nechte tak 5-10 min povařit, až všechno trochu povolí a občas zamíchejte. Teď už můžete přidat nakrájené meruňky, promíchat, znovu přivést k varu, snížit teplotu a vařit dalších 5-10 min, až meruňky trochu změknou, zase občas zamíchejte. Přichází poslední fáze - do hrnce nasypte cukr, promíchejte a nechte 25-30 min za občasného míchání vařit a houstnout na mírnějším plameni (u mě stupeň 6 z 9). Až chutney dostatečně zhoustne, tzn. když dáte lžičku na studený talířek, má to po chvilce konzistenci jako klasická marmeláda, máte hotovo.

Sklenice vyndejte z trouby a připravte si chňapku nebo utěrku, kterou je budete moct držet bez popálení (to chutney se totiž chvilku vařilo, víme, takže když budete sklenici držet jenom v ruce a nalijete do ní horký obsah, vůbec se vám to nebude líbit). Větší lžící nebo prostě čímkoli vhodným začněte plnit sklenice. Ideální je naplnit každou sklenici min 1 cm pod okraj, pokud je naplníte zase moc, budou se vám špatně otvírat, takže prostě tak nějak akorát. Na plnou sklenici opatrně našroubujte víčko, utáhněte a sklenici položte dnem vzhůru. Naplňte postupně všechny sklenice, pokud vám něco zbyde, můžete to dát jen tak do misky do lednice, kde by to mělo vydržet tak max týden. Jinak chutney ve sklenicích vydrží na chladnějším a tmavém místě až 1 rok.

Tak co, meruňky nasladko, nebo naslano? ;)

pondělí 20. července 2015

Grapefruit whiskey ice tea



Přijde vám složení z názvu tak trochu divný? Mně přišlo taky, ale je to naprostá osvěžující pecka, která vás i trochu nakopne. Vzhledem k obsahu grepového džusu to není žádný tlamolep, takže do velkých veder ideální. Prý si je užijeme ještě tak měsíc, takže mám v zásobě ještě jeden koktejl s ginem, ale to až příště ;)

Na 1 (long) drink:

200 ml grepového džusu
100 ml vychladlého čerstvě uvařeného zeleného nebo polozeleného čaje (oolong v originále, záleží co máte)
lžička třtinového cukru
40 ml whiskey
led k protřepání - cca 4 kostky
případně kolečko grepu na ozdobu

Postup:

Zase to budeme držet hezky jednoduše - do shakeru (nebo jiné vhodné nádoby, viz zde) nalijeme grepový džus, přisypeme cukr a protřepeme, aby se cukr rozpustil. Přidáme zbývající ingredience včetně ledu a protřepeme, až se drink nachladí a lehce napění. Hotovo, hurá, přelijeme do vysoké sklenice a můžeme dozdobit čerstvým grepem.

Až se trochu stydím, jak je to jednoduchý, ale fakt dobrý ;) a růžový!


úterý 7. července 2015

Rosemary whisky sour


Ano ano, je to pořád ten stejný blog převážně o sladkém pečení, ale v tomhle vedru po mně (ani po vás) nemůže nikdo chtít, abyste z trouby tahaly zázraky. On to teda většinou ani nikdo nechce, takže dobrý ;) Vypadá to, že tohle léto budu mít koktejlovou mánii a tím pádem to nemine ani vás. Nebudem tady konkurovat Baru, který neexistuje, to zas ne, ale je celkem dost koktejlů, které si můžete namíchat i sami doma bez dvou polic speciálních ingrediencí. 

Většinu receptů, i tenhle, mám z The Guardian a jejich jídelní sekce. Rozmarýnový whisky sour, který jsem velmi umělecky vyfotila na titulní obrázek, je z dílny baru The Ethicurean, stejně jako levandulové mléko, které jsem objevila minulé léto, a je to dost osvěžující pecka. Teda pokud dáte víc než tři, tak to bude pecka taky, tak na to v tom vedru pozor :D Bílku se vůbec nebojte, v drinku ho neucítíte ani trochu.

No a ještě tip na závěr - nemám doma shaker (zatím!), ale dost dobře to jde třeba v původním obalu tohoto exoticky vyhlížejícího džusu:


Původní náplň je teda sladká úplně strašně, ale naředěné vodou se to dá vypít bez jakékoli újmy, navíc to myslím neobsahuje konzervanty. Svůj exemplář jsem koupila v Bille za nějakých asi 35 Kč, je to znovu uzavíratelná plechovka s dost velkým vrchním otvorem, abyste tam naházeli i kostky ledu ;) Co vám ještě usnadní práci, je udělat si předem minizásobu cukrového sirupu, hotový ho přelijete do čisté uzavíratelné sklenice a v lednici vám vydrží nejméně týden, ale spíš déle. Pak už stačí jenom něco na odměřování a není čeho se bát! No a teď už recept:

Na 1 sklenici "whiskovku":

50 ml whisky
25 ml čerstvé citronové šťávy
12 ml cukrového sirupu (viz níže)
1 bílek
2 snítky čerstvého rozmarýnu
4-5 kostek ledu

Cukrový sirup:

50 g třtinového cukru
50 g vody
(prostě poměr voda cukr 1:1, množství si můžete upravit)

Postup:

Sklenici na drink dáme do lednice, aby nám později zbytečně neochlazovala obsah. Do menšího kastrůlku nasypeme cukr, zalijeme vodou a za občasného míchání přivedeme k varu. Jakmile se cukr rozpustí, sundáme z plotny, přelijeme do uzavíratelné sklenice a necháme vychladnout. Co nepoužijeme na drink, uchováváme v zavřené nádobě v lednici. Jakmile sirup zchladne aspoň na pokojovou teplotu, jdeme míchat. 

Do shakeru nebo jakéhokoli pseudoshakeru dáme snítku rozmarýnu, whisky, cukrový sirup a bílek a bez ledu pořádně protřepeme. Přidáme led a znovu krátce ale zato opravdu pořádně protřepeme - tím se drink ochladí a utvoří se charakteristická pěna. Z lednice vyndáme sklenici, do ní přes sítko nalijeme drink (zbylý led ani rozmarýn nechceme) a na ozdobu přidáme čerstvou snítku rozmarýnu. Jednoduchý ;)

Já teda whisky až tak moc nemusím, ale koktejly jsou výjimka. Stejně jako u jídla platí i tady, že čím kvalitnější suroviny, tím víc si pochutnáte, takže ať je to aspoň Tulamorka ;) Příště si dáme taky whisky, ale pro změnu long drink, tak se budu těšit!