pondělí 26. září 2016

Kardamomové sušenky s čokoládou



Tenhle měsíc se radši vůbec nedívám na zůstatek účtu, protože je to opravdu smutná podívaná, ale tak jako všechny ty věci samozřejmě potřebuju ;) Strašně moc jsem potřebovala už docela dlouho i jeden z embosovaných válečků od polské firmy Valek. Je to krásný dřevěný kousek s laserově vyrytým vzorem, který bez námahy vyrobí úchvatný vzor na sušenkovém těstě, marcipánu a určitě to jde použít i třeba na čokoládu (stopro, musím si to nějak obhájit, žejo). No, takže když byly dny Marianne a mně do mailu přišla sleva v e-shopu Kitchennete, tak sem to jenom tak z povinnosti prošla, co kdyby náhodou měli něco zajímavýho, že, no a samozřejmě měli - embosovaných válečků tam mají mraky. Takže stačilo jenom půl hodiny vybírat vzor, vnitřně si obhájit tolik peněz za kus (krásnýho) dřeva a říct si, že je vlastně na to ta sleva, takže je to skoro zadarmo :D
 
A teď něco k použití - zkusila jsem recept od Kitchenette na její velikonoční sušenky, který jsem jenom trochu upravila a místo vanilky a růžové silice jsem přidala kardamom. Pekla jsem z poloviční dávky a i tak je toho celkem dost, takže pokud vyloženě nepotřebujete nakrmit regiment a chcete dělat spíš menší sušenky, úplně vám bude mnou uváděné množství stačit. Samozřejmě nemusíte vůbec používat speciální váleček, vzor se dá dodat i jinak (vypraný kus vzorované tkaniny, kousek tapety apod.), ale klidně můžete sušenky nechat jenom tak hladké. Vykrajovat taky nemusíte ničím speciálním, půjde to i třeba skleničkou. Ale fakt se moc prosím neochuďte o tu čokoládu, protože ta kombinace s kardamomem je vážně skvělá ;)

Těsto:

200 g hladké pšeničné mouky
70 g světlého cukru muscovado (nebo moučkového)
100 g studeného másla, na kostičky
1 malé vejce
1 vrchovatá lžička kardamomových tobolek
 
hořká čokoláda na dokončení, odhadem cca 100 g (čím kvalitnější, tím lepší výsledek, použila jsem Belcolade 64% kakaa) 

Postup:

Nejdřív lehce podrťte kardamom, abyste dostali z tobolek černá semínka. Tobolky a jiné tuhé části pak vyhoďte a nechte v hmoždíři jenom semínka, která nadrtíte na co nejjemnější prášek, kterého byste měli mít asi tak půl lžičky. Těsto na sušenky můžete buď zpracovat ručně - všechny ingredience smícháte ve větší míse, prsty zapracujete máslo do konzistence drobenky a pak lehce propracujete, aby těsto drželo pohromadě, nebo všechno nasypte do robota s třecí metlou, zapněte a počkejte si. Každopádně těsto nezpracovávejte zbytečně dlouho, aby sušenky byly po upečení pěkně křehké, takže když to drží pohromadě, už do toho nevrtejte. Těsto zabalte do fólie a nechte aspoň 1 hodinu odpočívat v lednici.
 
Připravte si vál nebo podložku, hladkou mouku na podsypávání, váleček, případně embosovaný váleček nebo něco jiného na zdobení a vykrajovátko. Troubu předehřejte na 170°C, dva plechy vyložte pečícím papírem a ideálně si udělejte v lednici místo, aby se tam jeden plech s připravenými sušenkami vešel (je to boj, já to znám). Z lednice vyndejte těsto, rozdělte na půlku, jednu vraťte do lednice a druhou lehce propracujte, aby se líp válela. Z těsta vyválejte placku asi tak 5 mm silnou, kterou pak můžete ještě přejet embosovaným válečkem nebo normálním válečkem a zdobícím prvkem, čímž se ještě trochu ztenčí - asi na 3 mm. Z připraveného plátu vykrajujte sušenky a skládejte je s menšími rozestupy na plech, který následně přesunete aspoň na 10 min do lednice než ho dáte do trouby. Vychlazené sušenky pečte podle velikosti - moje mají cca 5 cm v průměru a pekly se tak 6 min, takže záleží na velikosti. Doporučuju první várku opravdu dobře hlídat a jakmile začnou sušenky na okrajích trochu hnědnout, máte upečeno. Hotové sušenky přendejte opatrně z plechu i s papírem vychladnout na mřížku. Bude to chvíli trvat, ale postupným vykrajováním, vyvalováním, chlazením a pečením jednou zpracujete všechno těsto a budete mít upečeno ;)
 
Ve vodní lázni (menší kastrůlek ve větším kastrůlku, ve spodním se mírně vaří voda a ten vrchní se dnem vody nedotýká!) rozpusťte čokoládu, sušenky po jedné namáčejte dle libosti a odkládejte zatuhnout zpátky na pečící papír. Za cca 1/2 hodiny po počokoládování už s nimi můžete manipulovat a samozřejmě je tím pádem i sníst :) Skladovat doporučuju ve vzduchotěsné nádobě, takže ideálně krabičky na pracovní oběd.
 
Plánuju takhle určitě zdobit minimálně i část letošních lineckých a perníčků, protože jsem z toho válečku strašně nadšená!
 
 
 
PS: Vzor je srdce a květy, kdyby se vám náhodou taky líbil ;) Ale i ty ostatní byly super, takže těžká volba...

pondělí 19. září 2016

Matcha smoothie




No konečně! Samozřejmě se trochu stydím, že jsem tak dlouho nepřinesla žádný nový objevný nejlepší z nejlepších recept, ale léto je na pečení tak trochu samostatná kategorie. Ono totiž když je venku devětadvacet, tak se mi nechce ještě přitápět troubou, a pokud myslíte na nepečené nebo přímo studené dezerty, tak v tom vedru se mi nechce dělat ani s tím. Navíc v práci jsem poslední dva měsíce dost vytížená, zřejmě nastanou i nějaké změny, k tomu nějaké to cestování a tak... no konec omluvy, zase tak úplně jsem se neflákala, ale většinou jsem páchala jenom recepty, které už mám vyzkoušené a najdete je tady ;)
Tak, ale dneska máme přece jenom takovou novinku (na poměry mého blogu), protože zdravých věcí tu až tak moc nenajdete, co si budem povídat. No, ono je to i raw, ale to není primárním účelem, i když v rámci pestrosti jídelníčku určitě neuškodí vyměnit pro jednou klasické mléko za kokosové (případně jiné rostlinné, např. mandlové nebo tak něco). Ještě mě hrozně láká vyzkoušet nějaký raw dort jako zdravější alternativu, protože co se sladkostí týče, jsem ochotná vyzkoušet téměř cokoli. Téměř, jako třeba žádnej hmyz, rozumíme si. Hlavním účelem ale bylo zakomponovat nějak do snídaně matchu, velmi to opěvovaný zázrak a všelék. Nesporně zdravá bude, o tom žádná, akorát mi tak nějak nesedí moc do pečení - co zdravého v tom zůstane, když to necháte upéct třeba na 180? Ale třeba se mýlím, může být. Každopádně v nezpracované formě mi to přišlo vhodnější, takže pokud si nechcete dělat přímo jenom čaj z čisté matchy, můžete začít touhle snídaňovou alternativou, která vás slušně nakopne ;) Akorát je potřeba na to myslet už večer, aby to ráno bylo raz dva.

Na 2 sklenice:

1 zralý banán
hrst ovesných vloček
15 kešu ořechů, nesolených
10 mandlí, nesolených a klidně neloupaných
250 ml vody (nejlepší je převařená nebo odstátá)
2 lžíce tekutého medu, případně víc podle chutí
1 lžička matcha prášku
1 malá plechovka kokosového mléka (použila jsem Franz Josef, 165 ml)
libovolně jakákoli semínka pro zpestření

Postup:

Je to opravdu velmi prosté - do větší sklenice nebo misky nasypte vločky, ořechy a případně semínka, pokud používáte, zalijte vodou, přiklopte nějakým víčkem nebo jakkoli jinak zakryjte a nechte přes noc stát na lince.
 
Do nádoby mixéru vylijte nabobtnalé vločky s ořechy i všechnu vodu, kterou nevsákly, přidejte banán, kokosové mléko, med a matchu a pořádně rozmixujte. Čím déle, tím jemnější smoothie bude, ale zase to nemusíte přehánět, nějaké 3-4 minuty by měly stačit ;) Ochutnejte a případně doslaďte, jinak už stačí jenom zapíchnout brčko a můžete snídat.
 
Vzhledem k vločkám a ořechům i jedna sklenice celkem zasytí, takže můžete použít jako lehčí snídani nebo ideální dopolední svačinu :)

pátek 5. srpna 2016

Pečené meruňky s čokoládovou omáčkou a kešu ořechy


 
Fotka nic moc, já vím, ale měli jsme hlad, chápete :D Každopádně, zase pro jednou dezert z kategorie easy-peasy, kterým snadno přeměníte čerstvé kyselejší ovoce ve sladkou tečku a ani se nemusíte moc namáhat. Zvolila jsem meruňky, protože kombinace meruňky-čokoláda-kokos (který tam přijde spolu s kešu) mi přijde úplně báječná, ale upotřebíte klidně i třeba broskve nebo švestky. Kromě dezertu vám ale dneska dám i tip na super hlavní chod, který doporučím zejména milovníkům sushi, protože obsahuje syrového lososa, kromě toho taky smaženou cibulku, makadamové ořechy a moc dobrou zálivku. Pokud už z popisu začínáte trochu slintat, rozhodně se podívejte na tenhle recept na salmon poke na Seriouseats a pak mi dejte vědět, jestli chutnalo, protože nás to teda nadchlo ;) Jen pro info - poke je salát ze syrové ryby, který pochází z Havajských ostrovů, tradičně se připravuje z tuňáka nebo chobotnice, ale vyzkoušená variace s lososem byla každopádně taky skvělá, takže se nebojte a pusťte si do jídelníčku trochu exotiky ;)

Na 4 menší porce (1 porce=1 ramekin):

4 meruňky
4 lžičky medu (případně víc - podle sladkosti ovoce)
50 g hořké čokolády (64 % Belcolade)
50 g smetany ke šlehání
50 g kešu ořechů
30 g strouhaného kokosu (může být i sušený nebo mražený)
1/2 a 1/2 lžičky kokosové oleje (nebo případně řepkového)

Postup:

Troubu zapněte na 200°C, meruňky omyjte a rozkrájejte na čtvrtky. Připravte si zapékací mističky nebo ramekiny, případně jednu větší misku, ze které pak vykouzlíte jednotlivé porce. Meruňkové čtvrtky položte do misek řeznou plochou vzhůru a pokapejte medem - pokud máte ovoce kyselejší, klidně přimedujte. Takhle připravené přesuňte mističky do trouby na 10 min, pak je zkontrolujte a přidejte dalších 5 - 10 min podle propečenosti - cílíte na měkké, ale ne rozblemcané, takže by si ovoce mělo zachovat tvar. Upečené meruňky vyndejte a nechte v mističkách při pokojové teplotě.
 
Omáčka je taky úplně jednoduchá - smetanu nalijte do rendlíku, ohřejte pod bod varu a občas promíchejte. Čokoládu nakrájejte na menší kousky a nasypte do misky. Když ze smetany začne stoupat pára, přelijte s ní čokoládu, nechte minutu stát a potom lžící rozmíchejte do hladké omáčky. Nechte stát při pokojové teplotě a připravte posypku.
 
Na oříškovou posypku už jenom opražte na pánvi nejdřív kokos na první 1/2 lžičce oleje, do světlounce hnědé barvy a přesypte do misky. Pánvičku vytřete do sucha papírovou utěrkou a na zbylém oleji opražte kešu oříšky, opět do světle hnědé barvy. Kešu ořechy nahrubo nasekejte, smíchejte s kokosem a máte vlastně hotovo.
 
Meruňku v misce přelijte čokoládovou omáčkou, posypte dle libosti oříškovou posypkou a můžete se do toho pustit :) 
 
PS: Zbytek čokoládové omáčky se dá v pohodě uchovávat v lednici přinejmenším několik dní a určitě vám nemusím říkat, že bude skvělá třeba na banán s trochou šlehačky, na maliny nebo na palačinky ;)

úterý 2. srpna 2016

Ostružinový koláč s vanilkovým krémem



To bylo tak. Jeli jsme se s M. podívat za děckama (už tady v tom Brně bydlím asi fakt dlouho) na tábor do hlubin moravských lesů a přispět samozřejmě moudrou radou ohledně čehokoli. Radit nikdo moc nechtěl (překvapivě), takže M. s klukama zastali aspoň roli námezdní síly a připravovali večerní oheň. Jako ne že bych nechtěla pracovat, ale zase všeho moc škodí, takže jsem radši dopředu dala vědět, že bych spíš vyrazila na sběr lesních plodů, zejména hub a ostružin, aby si náhodou někdo nemyslel, že bych taky mohla třeba řezat dříví nebo tak něco ;) Nakonec jsme šli dvě + prcek s kotlíkem a optimistickou vidinou, že se bude brzo plnit (zejména těma houbama by to šlo mnohem rychlejc, ale tak příště). Houba ani jedna, ale je fakt, že jsme šli spíš po cestách a do lesa se moc nepouštěli. Na druhou stranu ostružin bylo docela dost, takže za chvíli už byl kotlík do půlky plný a to nám úplně stačilo. Prcka už to taky nebavilo a zbytek cesty nám házel na záda bodlákový kuličky, takže paráda :D Ale tohle není konec zápletky! Šla jsem se pak podívat za klukama, jak jim to pěkně jde, a shodou okolností byli ve stínu u obřího naleziště ostružin. No a mě se zmocnil tak trochu amok, pocit, že musim sesbírat všechno na co dosáhnu a případně i když na to nedosáhnu, takže nedbaje kopřiv a šlahounů plných trnů jsem ten kotlík prostě dosbírala skoro plnej. Pocit pokračoval i druhý den a ještě než jsme ráno odjeli zpět do civilizace, tak jsem ukořistila poslední hrst ostružin protože přece to tam nemůžu jen tak nechat, že jo ;) Ano, sem trochu cvok, mám poškrábaný ruce i nohy a v sobotu asi vyrazím na borůvky :D
 
Ostružiny jsem rozdělila na dvě části, z jedné upekla tenhle koláč (přesně teda dva malé koláčky) a druhou zamrazila na horší časy. Tenhle koláč je ovšem velmi variabilní a můžete do něj použít jakékoli trochu nakyslé ovoce, aby to dobře ladilo se sladkým krémem. Není to vlastně vůbec nový recept, ale spíš spojení pár věcí z několika předchozích receptů, abyste mohli upotřebit aktuální ovocný nápor. Množství ovoce uvádím v jednotkám objemu, protože nepředpokládám, že byste si do lesa brali váhu a i na trzích jsem spíš viděla tohle drobné bobulové ovoce prodávat po litrech, takže mi to přijde praktičtější. Rozhodně přidejte do krému ten vanilkový lusk, protože kombinace vanilka - ostružina je prostě geniální! Křehké těsto už znáte, vanilkový krém tu už taky byl jako custard zde, takže nic nového pod sluncem, ale chutnat vám to zaručeně bude ;)

Na 1 koláč o průměru cca 23 cm:

250 g hladké mouky
50 g moučkového cukru
125 g studeného másla
1 velké vejce
špetka citronové kůry

500 ml smetany ke šlehání
4 žloutky
1 celé vejce
30 g cukru
1 vanilkový lusk

0,5 litru ostružin (malin, borůvek, višní, rybízu...)

Postup:

Začněte těstem, nebude mu vadit strávit chvíli v lednici a spíš mu to naopak prospěje (můžete ho udělat i den předem). Do velké mísy nasypte mouku, smíchejte s cukrem a citronovou kůrou. Máslo vyndejte z lednice a nakrájejte na přibližně stejně velké kostičky, vejce v misce prošlehejte vidličkou. Máslové kostičky přesuňte k mouce a prsty začněte zpracovávat na konzistenci drobenky. Pracujte spíš rychle a moc se s tím nemažte, jinak bude těsto zbytečně tuhé a ne křehké, takže jakmile to jakže takž drží pohromadě, přidejte vejce, nejdřív ho trochu zapracujte vidličkou a následně ručně. Jakmile máte hmotu odpovídající těstu (když bude sem tam hrudka másla, tak to nevadí), zabalte ho do potravinové folie a pošlete odpočívat do lednice.
 
Dál budete potřebovat krém, že ano. Do rendlíku nalijte smetanu, vanilkový lusk podélně rozřízněte, vydlabejte tupou stranou nože semínka a spolu s celým luskem je přihoďte do smetany. Nechte na plotně zahřát na teplotu pod bod varu (začne stoupat pára), nevařte, občas promíchejte (já zahřívám na stupeň 7). Ve větší misce (kam se vejde následně i ohřátá smetana) promíchejte vejce s cukrem a připravte si k ruce ještě jednu čistou misku, do které potom přelijete hotový krém, aby vychladl. Tak dál - jakmile je smetana horká, přilijte naběračku po stěně misky k vejcím a promíchejte metličkou, zopakujte ještě jednou, až se směs vajec se smetanou ohřeje (chceme to ohřát postupně, aby se vejce nesrazila). Jakmile je směs ohřátá, nalijte k vejcím zbytek smetany a promíchejte metličkou. Rendlík umyjte, vraťte na plotnu a přesuňte do něj zpátky základ budoucího krému. Pomalu zahřívejte na středním žáru (stupeň 5 nebo 6, záleží jak si věříte) a neustále míchejte. Po pár minutách začne směs houstnout do konzistence vanilkového pudingu a to už je čas ji přelít do připravené čisté misky a nechat vychladnout. Heslo zní: hlavně míchejte! Se škraloupem si nelamte hlavu, pak ho tam rozmícháte a nebude to vůbec poznat ;)

Další fáze je pečení koláčového korpusu, takže si připravte formu, váleček a podložku nebo vál. Těsto vyndejte z lednice, trochu rukama propracujte, aby se lépe válelo, podsypte si podložku trochou hladké mouky a vyválejte z těsta přibližný kruh o tloušťce tak 3 mm. Těsto přesuňte do koláčové formy (můžete ho namotat opatrně na váleček, pokud by se vám špatně přenášelo) a přitiskněte ke krajům. Klidně nechte okraje na vrchu i přečnívat, olámete je pak z upečeného koláče a těsto se aspoň ve formě nesmrskne, kdybyste ho málo napěchovali na strany ;) Formu s těstem přesuňte zpátky do lednice a zapněte troubu na 180°C. Když je trouba předehřátá, vyložte ještě dno formy pečícím papírem a nasypte na něj zátěž pro pečení na slepo - fazole, rýže, však to už znáte. Koláč dejte do trouby a pečte 10 min, potom odstraňte zátěž a pečte dalších 10 - 15 min do světle hnědých okrajů. Upečený korpus nechte pár minut vychladnout ve formě a potom přesuňte dochladnout na mřížku.
 
No a teď už to jenom spojíte. Zchladlý krém ještě jednou rozmíchejte metličkou a nalijte nebo lžící přesuňte na vychladlý koláčový korpus. Ostružiny buď můžete jen tak rozházet po povrchu, jak vám to přijde pod ruku, nebo je tam prostě jednu podruhé narovnejte jako já. Hotový koláč dejte ještě aspoň na 2 hodiny do lednice a pak už se do něj můžete pustit ;)
 
 
 
PS: Jednu houbu jsem nakonec přece jenom dostala - viděla jsem jí z auta na stráni cestou z tábora, krásnej hříbek, takže jelikož byl Marťa tak laskav a zastavil, s triumfálním pocitem jsem jela do Brna s jednou houbou v ruce ;)  

čtvrtek 30. června 2016

Frozen yoghurt s mangem a kandovaným zázvorem




Léto, teplo, prázdniny (teda pro nebohý pracující lid ne, ale co naděláte), takže dneska si dáme tu slíbenou zrmrzku. Je to teda úplně přesně frozen yoghurt (původní recept jsem vyštrachala na seriouseats.com), tedy mražený jogurt. Jestli vám v hlavě taky vyskočilo "Mám tady mražený jogurt. Říkám mu mrogurt." tak jsme asi na stejný vlně, jestli ne, můžete si to pustit tady :D No ale dost srandiček, určitě chcete ten recept, žejo. Základem je celkem nepřekvapivě bílý jogurt, sáhněte po nějakém hodně smetanovém (použila jsem Choceňský, takže dávám poměry všeho podle něj), čím větší je obsah tuku, tím líp se vám pak se vzniklou zmrzlinou bude manipulovat při servírování. Pokud by jogurt obsahoval hodně vody, zmrzne to úplně na kost, takže to neošiďte. K lepší konzistenci pomáhá i přidaný cukr, nebojte, není to přeslazené, slibuju ;) Jogurt a cukr jsou takový základ, který pak můžete libovolně ochutit. Já sem zvolila zralé mango a kandovaný zázvor, použít můžete asi jakékoli ovoce, oříšky, našla jsem i recept s bílým vínem, takže klidně ozkoušejte co vás napadne. Postup je stejný jako u všech zmrzlin, buď to hodíte do mašinky nebo budete jednou začas promíchávat, však to už znáte :) Množství z receptu je to pravda celkem velké, ale zase vám aspoň chvíli vydrží, nebo si teda udělejte poloviční dávku, kdyby to jinak nešlo... ;) Pokud máte zmrzlinovač Bosh MUM jako já, budete tohle množství muset šlehat na dvakrát, ale to jen tak pro pořádek.

Na cca 12 porcí:

760 g smetanového jogurtu (dva velké kelímky Choceňského)
170 g krupicového cukru
1 zralé mango
šťáva z 1/2 citronu
1-2 lžíce moučkového cukru
40 g nahrubo nasekaného kandovaného zázvoru (balený mají třeba v Tescu)

Postup:

Pokud používáte zmrzlinovač, nechte jeho šlehací nádobu dostatečně dlouho předem namrazit. Kandovaný zázvor nakrájejte nahrubo (ne moc velké kousky, ono to pak zmrzne a jde to blbě kousat), mango rozkrájejte na kousky libovolné velikosti bez slupky a pecky, protože ho stejně budete mixovat. Kousky manga, šťávu z citronu a lžíci moučkového cukru dejte do mixéru (takového toho na koktejly, víme) a rozmixujte na pyré. Ochutnejte a případně doslaďte zbylým moučkovým cukrem - chlad trochu ubere na intenzitě chuti, takže i co se vám zdá při pokojové teplotě sladké už moc, bude nakonec akorát, tak na to myslete. K mangovému pyré přidejte jogurt a všechen krupicový cukr a mixujte, dokud se cukr nerozpustí a vy budete mít krásnou hladkou homogenní hmotu. Celou nádobu přesuňte na min. 1 hodinu (ale klidně i 24 hodin, vyzkoušeno) do lednice nachladit.

Pokud máte přístroj, tak teď začíná chvilka flákání. Namraženou nádobu vyndejte z mrazáku, zapněte šlehání a pomalu do ní přelijte polovinu jogurtové hmoty (nebo pokud máte velký zmrzlinovač tak to tam hoďte klidně najednou), zbytek vraťte do lednice. Přisypte polovinu nakrájeného kandovaného zázvoru a nechte zázrak techniky konat. Na pozorování to není vůbec špatný ;) Když už má hmota konzistenci zmrzliny jak si představujete, přendejte jí do plastové nebo jiné mrazuvzdorné nádoby a strčte do mrazáku. Postup opakujte se zbylou polovinou jogurtu i zázvoru a dejte taky zamrazit. 
Když přístroj nemáte, přesunete vychladlou směs do mrazuvzdorné nádoby a celé to dejte do mrazáku. Z mrazáku každých 45-60 min vyndejte, prošlehejte ručním šlehačem a zase vraťte. Až budete tuhle legraci dělat podruhé, přidejte nasekaný zázvor, v částečně zmrzlé hmotě se kousky lépe rozmístí a neudělají jeden velký chuchvalec. Cvičení se šlehačem zopakujte min 3x, klidně i vícekrát - zmrzlina bude hladší. Další variantou je místo do nádoby od zmrzlinovače dát směs do kovové nebo skleněné mísy, kterou postavíte do větší mísy plné ledu a 20 min budete pomalu šlehat ručně - sama jsem nezkoušela, ale zní to celkem smysluplně, takže když to vyzkoušíte, dejte mi rozhodně vědět jestli to funguje.
 
Ideální konzistence k servírování jsem dosáhla po 3 hodinách v mrazáku, pokud budete mrazit déle, nechte zmrzku před servírováním 10 min povolit, aby se líp nabírala.
 
Je to studený, sladký ale osvěžující a dobrý ;) A ani neobsahuje benzoan draselný :D
 

úterý 21. června 2016

Citronový dort s pistáciemi




Slíbila jsem dort a tady ho máte. Původně jsem si chtěla upéct něco k narozeninám (už sem zase o rok starší, je to fakt děs), ale moje skvělá maminka mi upekla úchvatnou roládu s čokoládou a borůvkama, takže nebylo třeba. Ale něco s citronem a pistáciemi jsem chtěla spáchat už asi měsíc, takže když se M. vrátil po pár dnech ze služebky, pojala jsem to jako dort "vítací" a bylo.

Co se týče receptu, dovolím si několik poznámek. Jako tuk se používá olivový olej. Záleží na vás, jaký zvolíte - my máme doma hodně "ostrý" z Benátek a dort by asi spíš snesl něco víc jemného, takže pokud byste měli s chutí olivového oleje v dezertu vyložené problém, můžete použít i nějaký neutrální, třeba řepkový. Citrony jsou potřeba tak 3 - 4 podle velikosti a nesmíme zapomenout na pistácie, žeano. Miluju pistácie! Takže jsem koupila celkem 60 g, 30 g jsem dala do korpusu, cca 15 g jsem nakrájela na zdobení a zbytek jsem si v průběhu pečení nacpala do pusy, takže jestli to máte stejně jako já, udělejte si rozhodně pistáciovou rezervu :) Korpus je díky jogurty vláčný a navíc ho pak ještě napustíte sirupem, takže jeho poživatelnost je oproti jiným dortům bez promazání krémem zvýšena a možná bych i řekla, že je druhý den o trošku lepší ;) Jako ozdobu jsem kromě sekaných pistácií opět využila směs květů a koření od Sonnentoru Všechno nejmilejší, ale můžete použít i třeba jen samostatné růžové plátky nebo taky klidně jenom pistácie, bude to vypadat dobře i tak. Pokud nemáte doma vodu z pomerančových květů, tak se to taky nezblázní, ale je to s ní rozhodně lepší a lahvička na milion použití vás vyjde na třicet kaček, tak o tom zauvažujte ;) Inspirovala jsem se zde, pokud byste chtěli originální recept.

Na dort o průměru 20 cm:

180 g hladké mouky
1 zarovnaná lžička kypřícího prášku
1/2 lžičky jedlé sody
špetka soli
3 vejce
100 g třtinového cukru
180 g hustého bílého jogurtu (můžete použít řecký, Hollandii nebo nějaký smetanový, ale žádný odtučněný hrůzy)
170 ml olivového oleje (nebo viz úvod)
80 ml citronové šťávy
nastrouhaná kůra z půlky citronu (preferujeme chemicky neošetřený nebo řádně vydrhnutý)
30 g nahrubo nasekaných pistácií

Sirup:

šťáva z půlky citronu
2-3 lžíce krupicového cukru
1 lžička vody z pomerančových květů

Poleva:

šťáva z půlky citronu
moučkový cukr k dosažení ideální konzistence

Na dokončení: sekané pistácie a případně další věci dle libosti (směs květů a koření, citronová kůra)

Postup:

Troubu předehřejte na 170°C, otevírací dortovou formu vyložte pečícím papírem. Jinak je to vlastně klasika - v menší misce smíchejte mouku, prášek do pečiva, sodu, nasekané pistácie, sůl a pořádně promíchejte. Ve větší míse promíchejte jogurt, citronovou šťávu a kůru a olivový olej, dobře promíchejte. V ještě jedné vhodné misce prošlehejte šlehačem vejce, až zesvětlají, potom přidávejte postupně cukr, až celá směs trochu zhoustne a nabyde. Vaječnou hmotu teď stěrkou opatrně smíchejte s jogurtovou směsí a následně stejně opatrně zapřekládejte moučnou směs do té jogurtovo-vaječné - chcete uchovat co nejvíc vzduchových bublin, aby byl výsledný korpus pěkně nadýchaný, chápeme se. Těsto přendejte do připravené formy a pečte cca 25 - 30 min, výsledný korpus by měl mít světle hnědou barvu. Zkuste špejlí, upečený korpus nechte 10 min vychladnou ve formě a potom přendejte na mřížku, kde dochladne úplně.

V mezičase při chladnutí ve formě si vyrobte sirup - šťávu z citronu a cukr smíchejte v rendlíku a zahřívejte, až se cukr rozpustí. Potom ochutnejte a případně doslaďte, pokud byste křivili pusu ;) Až bude sladkokyselost ideální, přidejte vodu z pomerančových květů a promíchejte. Sirup chcete nalít na ještě teplý korpus, takže jakmile ho přendáte na mřížku, máte ideální příležitost - vršek korpusu zhusta propíchejte párátkem, aby se měl sirup kudy vsáknout, a potom korpus lžící sirupem polijte. Klidně může stéct i na boky, vůbec nevadí. Teď už nechte budoucí dort úplně vychladnout.

Když je korpus vychladlý, připravte si citronovou polevu - do mističky s vymačkanou šťávou z citronu postupně přisypávejte moučkový cukr, až dosáhnete požadované konzistence. Poleva by se měla dobře nanášet, ale zase by neměla být moc tekutá, aby vám na tom dortu vůbec držela, žejo. Zbytek pistácií, co jste nestihli sníst, nahrubo nasekejte. Hotovou polevu naneste na dort, posypte pistáciemi a případně dalším zdobením a nechte zaschnout.

Příště bude zmrzka ;)

pondělí 20. června 2016

Stovku dávám za 2 roky a 8 měsíců




Trvalo to docela dlouho, ale nakonec se to přece jen stalo - dnešní post má pořadí 100.! Doufám, že mi u té příležitosti prominete trochu nostalgie a malou rekapitulaci. 
 
Před třemi lety (bez jednoho měsíce) jsem se přestěhovala z Prahy do Brna. Před dvěma lety a osmi měsíci jsem začala psát tenhle blog. Souvislost je tam velká, přistěhovala jsem do města, kde jsem skoro nikoho neznala, nikdy nežila ani nestudovala, takže ze začátku to nebylo úplně moje nejspolečenštější období. Nový byt, nová práce, nové všechno a zároveň všichni moji přátelé i rodina byli někde úplně jinde. Tak jsem začala péct a psát blog. Nebyl to ze začátku úplně záměr, spíš jsem potřebovala něco dělat a s upečeným koláčem vás na návštěvě vždycky pěkně přivítají, takže proč ne. Vzniklo to jako takový online archiv vyzkoušených receptů, ke kterým se budu moct vždycky vrátit (nebo někdo jiný). Ani dneska to není o tom, že bych všechny recepty sama vymýšlela, spíš nějaký vyzkouším, doplním, upravím, zkombinuju s jiným, nafotím a dám sem, aby ta práce nepřišla vniveč a nikdo další už to nemusel dělat takhle složitě. Hodně mě ze začátku bavily i výzvy Daring Bakers, které ale poslední dobou už nejsou tak zajímavé, nejsou to výzvy s velkým V, nad kterými bych musela přemýšlet a na které bych se těšila, takže jsem se posunula zase někam jinam. Teď prostě jen peču (a sporadicky vařím), co se mi líbí a přijde mi zajímavé, fotím (snad už trochu líp než na začátkui když zrovna ty knížky se fotily fakt děsně) a dávám to všechno sem, kde to i pár lidí čte, což mi na začátku přišlo jako děsný ufo ;) To by byla ta nostalgická část, a teď něco praktického.
 
Když mám náladu na pečení a hledám dobrý recept, dívám se nejčastěji na www.bbcgoodfood.com, www.seriouseats.com, http://cooking.nytimes.com a nebo na web The Guardian (sloupek Ottolenghiho ale i dalších autorů). Nechodím ale jenom na net, jsou dny, kdy strávím celý večer s kuchařkou, protože papírové klasické knížky mám tak nějak ráda víc než jenom webové stránky, a často jsou i předmětem mých narozeninových nebo vánočních přání (dobře se balí do papíru, takže doufám, že to dárci náležitě oceňují - taky jsem mohla sbírat třeba lodě v lahvi nebo vycpané ptactvo). No a teď se konečně dostávám k tématu dnešního postu - chci vám ukázat sedm svých nejoblíbenějších a/nebo nejvyužívanějších kuchařek a něco málo k nim napsat, kdybyste si je třeba chtěli taky pořídit jako zdroj inspirace. Takže tady je moje oblíbená sedmička:

1. Bouchon Bakery, Thomas Keller



Tohle je můj ekvivalent Bible, úplně beze srandy. Záběr od francouzské klasiky přes spoustu cukrářských technik, různá těsta, bonbóny, makronky, chleba, prostě všechno. Detailně popsané, někdy doplněné obrázkovým postupem, s naprosto přesně dávkovanými ingrediencemi. Přivezla jsem si jí z Londýna, málem jsem kvůli tomu překročila váhový limit příručního zavazadla, ale stálo to za to do poslední libry. Nevím, jestli se prodává i v českém překladu, ale v angličtině se to v pohodě dá. Značka: must have pro nadšence! 

2. Vánoce s Nigellou, Nigella Lawson



O téhle knížce už jsem tady psala tolikrát, že jí určitě znáte. Je to moje nejoblíbenější čtení na zimní večery a to nejen kvůli skvělým receptům. V téhle knížce najdete pravé comfort food, spoustu cukru a másla a pečeného masa a chutney, včetně dobře popsaných postupů. V českém překladu je občas nějaký fail, když překladatel tolik nevaří a třeba špatně přeloží název koření, ale nic co by se nedalo přežít. Minulý rok se prodávala v Neoluxoru za 199,- Kč a tahle cena nedosahuje ani ň z hodnoty, jakou tahle kuchařka má. Nemusíte vůbec umět žádné speciální techniky, všechno je jednoduché a blbuvzdorné. Must have i když nejste nadšenci, z téhle knížky vyžijete ještě nekonečně zim.

3. Lomelino's Cakes, Linda Lomelino



Vymodlená dortová kuchařka od Lindy Lomelino, která píše blog Call me cupcake. Dlouho jsem čekala, než se přeloží do angličtiny a když se konečně stalo, musela jsem jí koupit úplně hned. Obsahuje postupy a dobré recepty a hlavně úžasné fotky, na které bych se mohla dívat celej den. Vlastně to dělám, protože v práci na ploše počítače a na telefonu mám jako pozadí její fotky dortů a sladkostí - je to trochu masochismus, ale když jsou tak pěkný!

4. Deník Dity P., Dita Pecháčková


 
Dárek od M. k narozeninám těsně před přestěhováním do Brna - přečetla jsem úplně celou včetně okolního povídání, což teda u moc kuchařek nedělám (čest výjimkám). Je to pokladnice klasik typu kynuté chodské koláče nebo domácí vanilkový puding, ale i slaných vychytávek - miluju linguine s arašídovou omáčkou. Fotky jsou hodně stylizované, ale pěkné, a rozhodně mě knížka baví víc než seriál na ČT1. Ditu jsem měla ráda už jako šéfredaktorku časopisu Apetit, který jsem v jejích dobách i odebírala jako předplatitel, ovšem ty doby dávno minuly a tenhle časopis už se u nás doma pár let nevyskytuje. Nicméně, Deník Dity P. doporučím jakou součást každé domácnosti, protože recepty jsou dobré, klasické i zajímavé.

5. Sladké bary, Stáňa Mutlová



Zakoupeno v zimě, po naprostém uchvácení fotkama. V koutku duše bych taky někdy chtěla nějaký takový pěkný sladký bar, ale zase na druhou stranu moc nemusím umělá barviva a fondán, takže to půjde asi těžko zkombinovat :D Ale tak třeba někdy zvládnu nějaký nechemický sladký bar i tak ;) Každopádně je to kniha pro spíš užší publikum, takže pokud vás pečení až tolik nezajímá, tuhle nepotřebujete (ale je fakt pěkná).

6. Vegetariánská kuchyně pro labužníky, Bettina Mattheaiová



Z téhle knížky spíš vařím než peču, ale i dezerty jsou fajn - třeba panna cotta z kokosového mléka nebyla vůbec marná. Maso vaříme doma spíš míň než víc, takže inspiraci bereme prakticky neustále. Naprostá pecka je směs koření na houbové ragú, používáme i do jiných houbových receptů. 

7. The Weekend Baker, Paul Hollywood



Nejnovější přírůstek a zároveň láska na první pohled. Paul Hollywood je porotcem v britské soutěži The Great British Bake Off, kterou naprosto zbožňuju, sleduju a tak vůbec. Obsahuje slané i sladké recepty z různých zemí, churros už jsou na mém pomyslném to-do-listu a určitě nezůstanu jenom u nich. Přivezl M. z pracovní cesty, u nás se tuším zatím ještě neprodává, ale až bude, jděte do ní!
 
No a to je pro dnešek všechno, milí čtenáři. Díky, že čtete, doufám, že někdy i pečete a na příště vám slibuju easy citronový dort s pistáciemi a jeden zmrzlinový recept ;)

PS: Kdybyste měli nějaký tip na zajímavou kuchařku, sem s ním!